|
Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 50 nalezených)
Jak kometa olízla galaxii
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 04.04.2013)
Počasí se ne a ne umoudřit, takže ohlašované kometární randezvous komety PanSTARRS a galaxie M31 můžeme sledovat jen prostřednitvím internetu. Je to vážně škoda. Na druhou stranu - veškeré ty krásné obrázky vznikají zejména v místech s neskutečně čistým vzduchem (vysoko v horách nebo i za polárním kruhem), takže ty pohledy od nás pouhýma očima by určitě tak krásné nebyly. Tak jako tak je průběh nebeského přiblížení komety ke galaxii mimořádně spektakulárním pohledem a bude se na něj dlouze vzpomínat. Od konce týdne je "vějíř" (rozuměj neobvykle široký ohon) komety PanSTARRS pozorovatelný v podstatě po celou noc. Pochopitelně nejlepší je zvečera, kdy neruší Měsíc.
Jarní kometa bez jara... aneb PanSTARRS láká na rande s galaxií
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 29.03.2013)
Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...
Fotografie: Ohon komety PanSTARRS
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 26.03.2013)
Tak kometa PanSTARRS nám už pomalu slábne. Ukazují to odhady astronomů a i fotografie. Není to ale ještě ztracený případ a rozhodně si kometu budete moci vychutnat ještě asi 14 dní. Kdo kometu viděl, jistě potvrdí, že nešlo o žádný "biják", ale rozhodně pohled na ní potěšil (a stále těší). Hromadily se výtky na stranu astronomů, že z komety dělají přespříliš velkého mediálního hrdinu na to, co je doopravdy. Jistě - kometa byla těžce nalezitelná pouhýma očima a určitě nepatřila do skupiny vlasatic alá Hale-Bopp z roku 1997. Jenomže každá mince má dvě strany...
Oslavte s námi: Planetka Úpice objevena před 15 lety
( Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 21.03.2013)
|
V malebném údolí v oblasti „Krakonošovy zahrádky“ bratří Čapků se nalézá malé městečko Úpice. Prodírá se úpským údolím, které se z povlovných strání Ratibořických luk začíná ostře zarývat do tvrdých skal svírajících řeku, jejíchž sevření povolí až na počátku města Trutnova. Z okolních strání a kopců můžeme hledět na domky skrývající se pod stromy v údolí. Z jednoho však můžeme hledět i výše a dále. Nad hřbitovem, skryta za borovým porostem, ukrývá se hvězdárna, malá snad rozsahem, velká však svým dosahem astronomickým. Právě zde hlídají hvězdáři ve dne naši nejbližší hvězdu – Slunce, v noci pak i ostatní dění na obloze. A právě po tomto městečku nese jméno jedna z planetek Sluneční soustavy…
|
Nahánění komety PanSTARRS (3): Tajemství hradu... v Podhradí
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 19.03.2013)
|
Zatímco předchozí dvě výpravy byly ve znamení dlouhých cest k hranicím i za ně, v pátek 15. března 2013 se nám už počasí slibovaně moudřilo a vyčistilo západní obzor pro pohled na kometu. Páteční nahánění bylo tak konečně bez stresu a jen o niterném výběru nějakého krásného prostředí pro vznik pěkného fotografické vzpomínky. Protože jsem musel do Pardubic a pak dál na Seč, nebyla lepří volbou pro focení mystická Lichnice. Koneckonců právě na ní vznikl pro mě asi nejkrásnější pohled na tuto kometu zatím vůbec.
|
Nahánění komety PanSTARRS (2): Druhá ještě lepší
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 18.03.2013)
|
Byť už s trochou nostalgie, byla by ostuda se nevrátit do minulého týdne, kdy auto kvůli kometě ujelo bezmála 1900 km a nebylo to úplně marné. Kometa se po prvním úspěšném pozorování na Slovensku schovala za nepropustnou oblačnost, která zahalila náš středoevropský kraj široko daleko, a bylo možné se jen se slzou na krajíčku kochat snímky jejího randezvous s mladým Měsícem. Krásné počasí slibovalo až vyjasnění na západě republiky ve čtvrtek 14. března 2013. A tak se nelenilo, auto zaburácelo a hurá na hranice s Německem...
|
Kometa PanSTARRS bude jednou z nejjasnějších komet desetiletí
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 04.03.2013)
|
Současný hit jižní oblohy, výrazná a nesmírně fotogenická kometa C/2011 L4 PanSTARRS nám zkrášlí večerní nebe už příští týden. Přibližně osm dní před jejím přeletem na severní oblohu (12. března) se vlasatice dostala - podle současných měření a odhadů – nad hranici druhé magnitudy. Stává se tak oficiálně jednou z deseti nejjasnějších komet za poslední desetiletí. Už tedy není pochyb, že bude viditelná od příštího týdne na naší obloze pouhýma očima, a to i přes nepříliš příznivé podmínky, jakými je výška nad obzorem a posléze i svit dorůstajícího Měsíce. Společnost pro MeziPlanetární Hmotu ve spolupráci s některými českými hvězdárnami vyhlásila mimořádnou pozorovací kampaň vhodnou jak pro zkušené astronom tak i nadšené začátečníky.
|
11 dní... a odpočítáváme
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 01.03.2013)
|
S kometami už je to na spadnutí. Zejména pak očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se tváří, že nás rozhodně o nějaké to divadlo nehodlá připravit. Pouhých 11 dní před jejím přeletem na severní nebeskou polokouli (12. března) se její jasnost pohybuje okolo 2,5 magnitudy - tedy jako u hvězd ve "Velkém voze". A kometa dále zjasňuje. Obavy z počasí jsou bohužel na místě, nicméně pokud nám popřeje, nechte se navnadit úvodním snímkem od Yuriho Beletskyho z chilské pouště Atacama. Protože něco takového uvidíme za těch 11 dní a pár hodin.
|
Fotografie: Protisvit v Býku
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 26.02.2013)
|
Jak se plynule blíží druhé významné období pro pozorování večerního zodiakálního světla, přinášíme malou perličku, která s tím velmi úzce souvisí. Fotografii, na níž lze spatřit poměrně obtížně pozorovatelnou část tohoto neobvyklého nebeského svitu, která se zrovna schovávala velmi vhodně u souhvězdí Býka se slabou Mléčnou dráhou. Kompozice hned několika fyzicky odlišných objektů vznikla na malebné australské pláži Conway Beach daleko od velkých měst. I přesto ale nebyl žádný med dosáhnout tohoto výsledného obrazu a předcházelo mu mnoho ošetřujících procedur.
|
Událost století – pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo?
( redakce, Meziplanetární hmota, 25.02.2013)
|
V pátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 25. 2. 2013 (autor Pavel Suchan, tiskový tajemník AsÚ AV ČR).
|
Video: Noc se dvěma kometami
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 24.02.2013)
|
Ano, zase ty komety. Ono totiž ani nic víc fascinujícího z dění na obloze v tuhle chvíli popisovat nejde. Komety Lemmon a PanSTARRS na jižní obloze v jeden okamžik se zkrátka staly hitem a není proto divu, že jsou ve hledáčku všech, kteří mají po ruce nějaký ten hledáček. Komety jsou již vidět očima - byť na opravdu tmavé obloze - a jsou fascinující už jen tím, že každá z nich je úplně jiná. Vlastně diametrálně. Zatímco kometa Lemmon se zelenavou komou a dlouhým výstřelkovým chvostem je takovou klasickou "plynnou" vlasaticí pro potěchu oka, PanSTARRS se pyšní čím dál krásnějším chvostem na prachových částicích. Pokud se ale ještě někomu zadaří vidět obě komety spolu s polární září, je to vrcholový zážitek hodný mimořádného ocenění. A takové si zaslouží i časosběrné video australského astro-fotografa Alexe Cherneyho. Přejeme krásnou podívanou...
|
Zamilované komety měly rande
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 18.02.2013)
|
Dění na jižní obloze je i přes nedávné události v Rusku stále vysoce střežené. Pozorní čtenáři určitě vědí, že jde pochopitelně o dvojici komet, které se pomaličku prochází po jižním nebeském koberci, obě míří pomaličku na své dráze ke Slunci a taky na severní oblohu. Komety Lemmon a PanSTARRS se dostaly na hranici pozorovatelnosti pouhýma očima a obě mají co nabídnout. Zatímco první zmíněná má spíš jen výraznou hlavu a dlouhý iontový ohon - vypadá jako špendlík - značně více očekávaná PanSTARRS je zaprášená jak kominík. A to je dobře...
Obrázek v úvodu pořídil astronom Justin Tilbrook v noci ze 16. na 17. února 2013. K nepřehlédnutí je Malé Magellanovo mračno s kulovou hvězdokupou 47 Tuc. Najdete na něm i obě komety?
|
Čeljabinský meteorit s Tunguskou nesouvisí
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 17.02.2013)
|
Po nedávných událostech z Ruska se zvedla masivní vlna zájmu o problematiku meteorů, meteoritů, ale rovněž i bezpečí života na Zemi při úvahách nad reálným nebezpečím z vesmíru. Mezi těmito někdy až absurdními diskuzemi – které se nevyhnuly ani řečem o UFO – se trošku právem někteří lidé ptají, nakolik je pád bolidu nad čeljabinskou oblastí Uralu spojená s Tunguským meteoritem v roce 1908. Obě dvě události přeci byly za poslední století patrně nejsilnější svého druhu a obě se udály nad územím Ruska. Ovšem věřte, či ne, tady fyzická souvislost s oběma událostmi končí. Přečtěte si proč.
|
Nad Ruskem explodoval meteorit
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 15.02.2013)
|
Dnes ráno 15. února 2013 okolo 9:15 ruského uralského času (4:15 SEČ) došlo k nebývale intenzivní astronomické události nad uralskou oblastí Ruska. Od jihovýchodu se na tamní ranní obloze rozzářil mimořádně jasný bolid, který krom záře dále provázela hlasitá rázová vlna. Podle dostupných zpráv byla zvuková hladina v některých místech tak vysoko, že roztřásla a rozbila okenní skla v některých místnostech. Po bolidu na obloze zůstala po dlouhé desítky minut jasná kouřová stopa. Samotné meteoritické zbytky dopadly na jižním Urale v Čeljabinské oblasti, asi 1500 km na východ od ruské metropole.
|
Komety 2013: Nejvíc es má ISON
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 13.02.2013)
|
Honí kočka myš, nebo myš kočku? I tak by se dalo popsat pomyslné konkurenční klání letošních očekávaných komet. S kometami se tento rok doslova roztrhl pytel, a ač jsme ještě ani jednu z těch "pořádných" na severní polokouli neviděli, je jasně cítit, že je to ve vzduchu a že se něco blíží. Neustále opakujeme lidem, že jsou komety opravdu nevyzpytatelné, pokud jde o předpovědi jejich jasností. Překvapují i klamou, ale hlavní je, že se nabízejí. Pořadí karet zamíchala překvapivě zjasňující kometa Lemmon, která bude patrně zajímavějším kometárním objektem než rok a půl dlouho avizovaná kometa PanSTARRS. Do toho jim oběma dýchá na záda překvapivě se vyvíjející kometa ISON. Takže, jaký bude rozsudek?
| |
Asteroid mine Zemi: Připravte se na divokou jízdu!
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 11.02.2013)
|
V pátek 15. února 2013 ve večerních hodinách prosviští nevysoko nad zemským povrchem již nyní mediálně proklamovaná planetka 2012 DA14. No, nevysoko... při maximálním přiblížení okolo 20:26 středoevrospkého času bude "jen" 28 tisíc km nad zemským povrchem (zemský průměr je víc jak dvojnásobně menší). "Podletí" ale hranici orbitů geostacionárních družic a pěkně si to namíří na severní nebeskou polokouli. Srážka se Zemí zaručeně nehrozí, naopak je průlet mimořádnou výzvou pro všechny pozorovatele. Planetka o velikosti okolo 50 metrů bude několik hodin viditelná malými dalekohledy, jak se elegantně sune mezi hvězdami od ocasu Lva až do "Velkého vozu". Pokud se vyjasní, nenechte si to ujít (i když bude pěkná dřina si letící planetku vyhledat).
| |
Zodiakální zář v Úpici?
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 07.02.2013)
|
|
Je to vůbec možné? Kupodivu ano. Sám jsem se o tom měl šanci přesvědčit ve středu 6. února 2013 večer, kdy se chvála bohu konečně nad Úpicí vyjasnilo, a to pořádně. Od jihu přicházela rozpadající se vysoká oblačnost, severní a severozápadní obzor byl mraky netknutý. Neplížila se ani inverze a ošidné světlo z Úpice či vzdálenějších měst se díky pročištěnému vzduchu moc nepodepsalo na kráse noční oblohy. No moc… prostě ne tak jak běžně. Přes hlavu se klenula slabá Mléčná dráha sílící za lesy směrem na Radeč. Když už se ale tak pěkně vymetlo, zajímal mě vesměs jen jediný úkaz a jeho viditelnost z Úpice. Tím byl přírodní světelný kužel tyčící se od února do dubna nad západním obzorem, známý jako zodiakální světlo.
|
Kometa viditelná očima… na jižní obloze
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 05.02.2013)
… a další kometa se blíží
Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Zelená kometa na jižní obloze
( Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 30.01.2013)
Rok 2013, ač se o 13-ce smýšlí jako o nešťastném čísle, by podle všeho měl být mimořádně bohatým na výrazné komety. Důkazem je i tento snímek zelenavé komety C/2012 F6 Lemmon, která touto dobou křižuje jižní Mléčnou dráhu a pomalu se přibližuje ke Slunci. Snímek pořídil 23. ledna 2013 na Novém Zélandě astronom John Drummond. Kometa bude nejjasnější v březnu, kdy se rozvítí na jižní polokouli do jasu jen o něco menšího než hvězdy ve "Velkém vozu". Krásné divadlo tedy spatří zejména Australané, jiho-Američané či Afričané. V květnu se přeci jen ukáže i na severní obloze, při svém slábnutí se octne na ranním nebi. Netřeba ale zoufat, další dvě komety se chystají okořenit dění na severním nebi.
Snímek asteroidu 2005 YU55
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 10.11.2011)
|
Během včerejšího večerního pozorování vzdalujícího se asteroidu 2005 YU55 se podařilo pořídit 0.3 m dalekohledem úpické hězdárny sérii několika set snímků rychle se pohybujícího tělesa. První kompozitní snímek vznikl složením čtrnácti čtyřsekundových expozic.
Pozorování podstatně komplikoval téměř o 25. magnitud jasnější měsíc vzdálený v tu chvíli jen 12 stupňů. Při zpracování snímku bylo potřeba vyrovnat se s velmi nerovnoměrnými světelnými podmínkami v blízkosti úplňku. Nakonec se to ale vcelku podařilo a můžeme tak nabídnout obrázek zachycující pohyb asteroidu v průběhu necelých devíti minut. Mile nás překvapilo především počasí i schopnost přístroje zachytit v bezprostřední blízkosti úplňku na čtyřvteřinové expozici těleso dvanácté magnitudy.
|
Asteroid 2005 YU55 v přímém přenosu
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 05.11.2011)
|
8. listopadu 2011 prolétne kolem naší Země ve vzdálenosti jen 0.85 LD ( lunární distance ) tj. 325 000 km další blízkozemní asteroid. Na podobné a někdy ještě těsnější průlety jsme si v posledních letech už zvykli. Jde obvykle o tělíska o velikosti několika metrů vzácněji několika desítek metrů, která se díky stále se zlepšující pozorovací technice daří stále častěji objevovat. Tentokrát ale půjde o asteroid podstatně většího kalibru. Potenciálně hazardní asteroid 2005 YU55 má podle odhadů rozměr kolem 400 m. Tak velké těleso se do těsné blízkosti Země dostává jednou za několik desítek let. Posledním srovnatelným případem byl průlet asteroidu 2010 XC15 27. prosince 1976 , dalším podobným bude průlet asteroidu 153814 ( 2001 WN5) 26. června 2028
|
V sobotu večer jsme mohli pozorovat Draconidy
( Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 09.10.2011)
|
Na sobotu 8. října 2011 kolem 22. hodiny bylo předpovězeno zajímavé maximum meteorického roje Draconidy. Přestože oblačné počasí vylepšené svitem Měsíce krátce před úplňkem dávalo pramalou naději shlédnout představení v plné kráse, vydal jsem se alespoň mimo dosah veřejného osvětlení. Byl jsem odměněn tím, že alespoň na půl hodiny se oblačnost trochu roztrhala a ač kvůli Měsíci nebylo možné sledovat žádné slabší objekty, byly pozorovány středně jasné a jasnější meteory zjevně pocházející z očekávaného roje. Frekvence měla stoupající tendenci, ale krátce před 22. hodinou se zatáhlo a pozorování byl konec.
|
Další „jasná" kometa na naší obloze, tentokrát na snímku Zdenka Bardona
( Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 01.07.2011)
|
Na podzim tohoto roku nás navštíví opět další kometa. Nebude to však návštěva nečekaná. Víme o ní již od 13. srpna roku 2009, kdy ji na známé australské observatoři „Siding Spring Observatory“ objevil astronom G. J. Garradd. Tehdy měla 17. hvězdnou velikost a byla tak skryta nejen našim očím, ale i všem menším dalekohledům. Nyní se však na své dlouhoperiodické dráze rychle blíží ke Slunci a stále více a více se zjasňuje. Přísluním, tedy místem na své dráze Slunci nejbližším, projde 23. prosince 2011. I když pravděpodobně nepřesáhne magickou hranici viditelnosti pouhým okem, možná se alespoň pro majitele dalekohledů stane tou krásnou a tajemnou „hvězdou betlémskou".
|
Těsný průlet asteroidu 2011 MD
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 26.06.2011)
|
V pondělí 27. června mine naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 12 tisíc kilometrů malý asteroid označený 2011 MD. Těleso o rozměrech 10-15 metrů bylo objeveno přehlídkovými dalekohledy LINEAR v Novém Mexiku 22. června 2011
K největšímu přiblížení k naší Zemi dojde v pondělí v 19 h 00 m letního středoevropského času. V té době bude asteroid přelétat nad jižním Atlantikem (přibližně nad Jižními Sandwichovými ostrovy). Vlivem těsného přiblížení dojde k výrazné změně jeho dráhy.
|
Kometa 103P Hartley – přijďte se podívat tento týden
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 11.10.2010)
|
|
Během letošního října budeme mít příležitost pozorovat z neobvykle malé vzdálenosti kometu 103P Hartley. Dlouho avizovaná událost nastane 20. X. , kdy se kometa k Zemi přiblíží na 0.1209 astronomické jednotky tj. 18.1 milionu kilometrů. Nedlouho potom 28.X. projde také přísluním.
Vzhledem k tomu, že v době největšího přiblížení komety bude už silně rušit svým světlem Měsíc poblíž úplňku , nastávají ale nejlepší pozorovací podmínky už v těchto dnech. Hvězdárna v Úpici proto zve všechny zájemce o pozorování komety 103P Hartley každý den od 11. do 15. října v době od 19 do 21 hodin.
Kometa se v těchto dnech pohybuje ze souhvězdí Persea do Vozky a její aktuální polohu můžete najít na přiložené mapce.
Snímek pořízený 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny ukazuje vzhled komety v noci z 10. na 11. X. 2010. Rozsáhlou komu zobrazuje stejný snímek zpracovaný v nepravých barvách metodou izofot.
|
Kometa C/2009 R1 McNaught s plasmovým ohonem
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 18.06.2010)
|
|
V prvních červnových dnech se obloha konečně vyjasnila a po dlouhé době nepříznivých pozorovacích podmínek tak bylo možné namířit na pozici, kde se kometa měla nacházet dalekohled a doufat, že se na snímcích objeví to nejzajímavější co může jasná kometa nabídnout - totiž ohon - nejlépe iontový.
|
Kometa C/2009 R1 McNaught
( Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 16.06.2010)
Nad našimi hlavami se opět po delší době objevila kometa, která zasluhuje naši pozornost. Nejlepší podmínky k pozorování nastávají po půlnoci kdy kometa vystupuje již dost vysoko nad obzor. Přinášíme vám proto mapku na nejbližší dobu a snímek komety pořízený na naší hvězdárně.
|
Kometa C/2007 Q3 Siding Spring
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 24.02.2010)
|
Relativně jasnou kometu s dobře vyvinutým ohonem můžeme pozorovat na hranici souhvězdí Boota a Draka. Je jí kometa C/2007 Q3 Siding Spring objevená 25. srpna 2007 v rámci stejnojmenné přehlídky oblohy jako objekt 18. magnitudy.
Kometa prošla přísluním 7. října 2009 a na přelomu roku dosáhla maxima jasu. Přestože se v periheliu přiblížila ke Slunci jen na 2.25 astronomické jednotky, vyvinul se u ní poměrně výrazný ohon. V současné době sice už zvolna slábne , ale nachází se v dobré pozici k pozorování. Je cirkumpolární a před svítáním ji můžeme pozorovat téměř v zenitu.
|
Mezinárodní kosmická stanice , Jules Verne a Krabí mlhovina
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 03.04.2008)
 V posledních dnech jsme měli možnost pozorovat na večerní obloze přelety ISS doprovázené evropskou automatickou zásobovací lodí ATV Jules Verne . Během nácviku spojovacího manévru se stále měnila jejich vzájemná vzdálenost - od několika málo metrů po desítky až stovky kilometrů - i jejich pořadí na dráze, a tak každý další přelet přinesl nějaké překvapení. Mimořádná příležitost k pozorování nastala při přeletu dne 31. března ve 20 h 39 m LSEČ a to nejen díky dobrému počasí a příznivé výšce přeletu nad obzorem . Po předchozím těsném přiblížení se ATV právě vzdalovala od ISS. Při pohledu z úpické hvězdárny obě tělesa proletěla jen 8 stupňů od zenitu , především se ale krátce předtím promítla do těsné blízkosti Krabí mlhoviny v souhvězdí Býka - pozůstatku po výbuchu supernovy z roku 1054.
Výbuch komety 17P/Holmes
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 14.11.2007)
 Na zcela mimořádný úkaz se můžete v těchto dnech podívat dalekohledy úpické hvězdárny. V souhvězdí Persea vybuchla kometa 17P/Holmes. Kometa se během 2-3 dnů zjasnila o více než 14 magnitud tedy asi 500 000 krát. Její jas klesá jen velmi pomalu a tak je stále dobře viditelná pouhým okem jako mlhavá hvězda zhruba 3. magnitudy poblíž hvězdy Mirfak ( alfy Persea ). Ohon typický pro jasné komety ale okem ani v dalekohledu nespatříte. Je příliš slabý a zachytí ho jen citlivá kamera se světelnou optikou. Neobvykle tvarovaný široký ohon se navíc od komety odpojil a vzdaluje se od ní. Kometa tak vypadá jako nazelenalá bublina tvořená rozpínajícím se prachem a plynem srovnatelná svým rozměrem s měsíčním úplňkem.
Blízkozemní asteroid BD93550
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 24.07.2007)
Během pozorování komety C/2006 VZ13 LINEAR v noci z 15. na 16. července 2007 se naskytla příležitost sledovat ještě jeden zajímavý objekt z rodiny malých těles Sluneční soustavy - poměrně jasný NEO asteroid 17. magnitudy s předběžným označením BD93550 , který byl objeven jen o pár hodin dřív a pohyboval se na hranici souhvězdí Delfína , Orla a Šípu rychlostí 6.26 arsec / min v pozičním úhlu 326.6 stupně. NEO asteroid je dobře patrný na obrázku složeném z 18- ti šedesátisekundových expozic pořízených 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny a o něco hůře
i na animaci zachycující jeho pohyb na hvězdy bohatou oblastí na okraji Mléčné dráhy v souhvězdí Delfína.
Kometa C/2006 VZ13
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 22.07.2007)
Momentálně nejjasnější kometa na naší obloze C/2006 VZ13 LINEAR se pohybuje na hranici souhvězdí Honících psů a Pastýře. V noci z 22. na 23. července projde jen 20 obloukových minut od centra kulové hvězdokupy M3 . Oba objekty tak vytvoří efektní dvojici , vhodnou pro vizuální i fotografické pozorování. Mapku pro přiblížení najdete zde. Pozice komety jsou vyneseny pro půlnoc světového času .
Průlet potenciálně hazardního asteroidu 2006 VV2 v blízkosti Země.
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 07.04.2007)
 Průlet potenciálně hazardního asteroidu 2006 VV2 v blízkosti Země.
Na přelomu března a dubna proletěl v blízkosti naší Země PHA asteroid typu Apollo. I když se nejednalo o rekordně těsný průlet – asteroid se přiblížil na minimální vzdálenost 8.8 LD ( lunar distance t.j. průměrné vzdálenosti Země – Měsíc ) - byl vzhledem k předpokládanému rozměru 1.5 kilometru nezvykle jasný.
Kometa C/2006 M4 SWAN
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 13.10.2006)
 Bez větší pozornosti laické i odborné veřejnosti brázdí severní oblohu relativně jasná kometa C/2006 M4 SWAN . Je dostatečně jasná, aby byla pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem nebo i triedrem.
Kometa byla objevena na snímcích pořízených kamerou SWAN na palubě družice SOHO mezi 20. červnem a 5. červencem 2006. Objev nezávisle oznámili počátkem července R.D. Matson / Kalifornie, USA / a M. Mattiazzo / Qeensland , Austrálie /. Ze Země se poprvé podařilo kometu vyfotografovat 30. července / Terry Lovejoy , Queensland , Austrálie / jako objekt 12. magnitudy......... čtěte dále.
Kometa 177P Barnard .
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 27.07.2006)
 V noci 23. června 2006 našli astronomové z Lincoln Laboratory na snímcích pořízených dalekohledem o průměru 1 m pracujícím v rámci projektu LINEAR neznámé těleso 17. magnitudy považované zprvu za asteroid. Ještě téhož dne se ale podařilo zjistit , že těleso má kometární vzhled a po výpočtu předběžné dráhy se ukázalo, že se jedná o kometu, kterou objevil 24. června 1889 na Lickově observatoři v USA v souhvězdí Andromedy známý pozorovatel E.E. Barnard , a která pak astronomům na 117 let zmizela v hlubinách meziplanetárního prostoru.
Genesis-1
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 22.07.2006)
 Dne 12. července 2006 byl třístupňovou raketou Dněpr ( upravenou mezikontinentální balistickou střelou SS-18 ) ze sila ruské jaderné základny Jasnyj vypuštěn na oběžnou dráhu ve výšce 550 km experimentální "nafukovací" modul Genesis-1. Jde o třikrát zmenšený prototyp modulu, který by měl sloužit jako stavební díl "hotelu" na oběžné dráze pro účely kosmické turistiky. V současné době můžeme jeho přelety pozorovat i z naší republiky. Přiložený snímek zachycuje přelet z 22 h 52 m UT 20. července 2006 , kdy těleso těsně míjelo slabou otevřenou hvězdokupu Berk 52 v souhvězdí Lišky. Snímek byl pořízen dalekohledem o průměru 0.3 m a kamerou ST-7 na hvězdárně v Úpici. Autor: Libor Vyskočil
asteroid 2004 XP14
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 04.07.2006)
 Potencionálně hazardní asteroid 2004 XP14 , který ráno 3. VII. 2006 minul naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 432 000 km, bylo od nás možné pozorovat za velmi dobrých geometrických i meteorologických podmínek o pár hodin později - večer po setmění 3. VII. 06 - poblíž zenitu v souhvězdí Draka jako objekt přibližně 12. magnitudy.
Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann
( Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 11.05.2006)
 Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann 3 v blízkosti planetární mlhoviny M 57.
Ráno 8. května prošel fragment C komety Schwassmann-Wachmann 3 v těsné blízkosti Prstencové mlhoviny M 57 v Lyře. K nejtěsnějšímu přiblížení, při kterém planetární mlhovina prošla vnější částí ohonu, bohužel došlo až po rozednění . Obrázek vznikl složením dvou 30 s expozic pořízených 0.3 m dalekohledem na Hvězdárně v Úpici . Autor - Libor Vyskočil
Kometa 73P Schwassmann-Wachmann 3 se blíží
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 13.04.2006)
 Sprška kometárních jader vzniklá rozpadem komety 73P Schwassmann – Wachmann 3 proletí v polovině května v těsné blízkosti Země. Nejjasnější fragmenty by se měly dostat na hranici viditelnosti pouhým okem nebo by měly být pozorovatelné triedrem. Úkaz bude ale zajímavý spíš než jasností komety blízkostí průletu / přibližně 11 mil. km / a možností sledovat pohyb skupinky jednotlivých kometárních úlomků a možná i jejich další rozpad.
Kometa C/ 2006 A1 Pojmanski
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 09.03.2006)
 Dne 8. III. 06 ráno se mi po několikadenním marném vyhlížení díry v mracích podařilo zachytit dlouho očekávanou kometu C/2006 A1. Mezi 64-ti půlminutovými / většinou na mraky exponovanými / snímky se povedlo najít čtyři po sobě jdoucí použitelné expozice pořízené mezi 03 h 49m a 03 h 52 m UT, kdy oblačnost na chvíli prořídla .
Podivný gama záblesk v souhvězdí Berana
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 02.03.2006)
 Gama záblesky jsou exotické úkazy spojované s těmi nejmohutnějšími explozemi a nejenergetičtějšími ději, které můžeme ve vesmíru pozorovat, jako jsou kolize neutronových hvězd nebo mimořádné exploze supernov. Dochází k nim naštěstí v obrovských vzdálenostech srovnatelných s rozměry pozorovatelného vesmíru .
Jasný blízkozemní asteroid 2006 BN55
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 05.02.2006)
 V noci z 28. na 29. ledna 2006 jsem si při fotografování těch několika slabých a nevýrazných komet, které současná obloha k pozorování nabízí, všiml na webové stránce , kde jsou vystaveny čerstvě objevené blízkozemní asteroidy k následnému pozorování, aby se zase okamžitě neztratily, neobvykle „jasného“ objektu 15.6 magnitudy označeného AX62438 , který se podle souřadnic pohyboval v souhvězdí Blížnců rychlostí asi 15 x vyšší než je u asteroidů hlavního pásu zvykem.
2003 UB313 - nejvzdálenější objekt Sluneční soustavy
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 09.12.2005)
Jde o těleso z dnes už početné skupiny transneptunických objektů, které je prvním , ale zřejmě ne posledním objektem tohoto typu větším než Pluto. Jeho objev znovu otevřel diskusi o tom , zda považovat Pluta za planetu . Pokud ano , má na stejné označení právo i 2003 UB313. Jinak bychom měli statut planety odebrat i Plutonovi.
Rozpadající se kometa C/2005 A1 (LINEAR)
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 15.09.2005)
 Snímek rozpadající se komety C/2005 A1 (LINEAR) byl pořízen v noci z 5. na 6. září 2005. Vznikl kompozicí 53 x 60 s expozic pořízených mezi 20 h 06 m 30s a 21 h 13 m 18 s UT dalekohledem o průměru 0.3 m .
Patnáct hodin po impaktu
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 04.07.2005)
 Kometu Tempel 1 bylo možné pozorovat asi 15 hodin po impaktu i od nás nízko nad jihozápadem. Zde je snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. července 2005 ve 20 h 44 m UT dalekohledem o průměru 30 cm na hvězdárně v Úpici.
Kometa C/2004 K1 Catalina
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 20.06.2005)
Slabá kometka C/2004 K1 Catalina se pohybuje ze souhvězdí Hlavy hada do Boota. Animace ukazuje pohyb komety za necelou půlhodinu v době od 22 h 46 m UT do 23 h 14 m UT během noci z 1. na 2. června 2005 .
Kometa C/2001 Q4
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 08.05.2004)
 Na snímku kometa C/2001 Q4 (NEAT), jde o první snímek v ČR pořízený při návratu komety na naši oblohu v roce 2004.
Kometa Bradfield 28. 4. 2004
( Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 28.04.2004)
 Kometa Bradfield fotografovaná 28. 4. 2004 mezi 2 h 17 m až 2 h 21 m UT na
hvězdárně v Úpici kamerou SBIG ST - 7 a SCT o průměru 30 cm. Zdá se, že na snímku je zachycen i slabý náznak protichvostu. Výška komety nad obzorem 13 stupňů. Autor: Libor Vyskočil Přístroj: 0.3-m SCT Kamera: CCD ST7 Expozice: 6x30s Místo: Hvězdárna Úpice Datum: 28. 4. 2004 2h 17m UT
|
