Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Informace

* Simulační počítačový program pro zobrazení objektů oblohy Stellarium - díl 2 - dřívější a budoucí obloha, zobrazení ekliptiky, pohledy z jiných planet

Vydáno dne 05. 01. 2021 (892 přečtení)

serial-stellarium-logo-2 Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na vás domácí počítač. V tomto (druhém) dílu seriálu si ukážeme, jak si zobrazit oblohu pro konkrétní datum v minulosti (pokud si chcete jednoduše dohledat, co jste to vlastně na obloze viděli) či budoucnosti (pokud si chcete jednoduše naplánovat, co, kde a v kolik hodin budete moci teprve pozorovat).

Nejprve se podívejme, jak si zjistit, co za objekty na obloze jste mohli pozorovat v blízké minulosti (několik dní zpětně). Nebudeme se zabývat letadly (zde vás odkážeme na web a aplikaci pro mobilní telefony FlightRadar24 (https://www.flightradar24.com), ukázka z webu FlightRadar24 je na přiloženém obrázku, či helikoptérami. flightradar24Jestliže jste na noční obloze spatřili pohybující se objekt, který blikal, zřejmě to bylo právě letadlo či helikoptéra, u nepohybujících se červeně svítících či blikajících objektů nad obzorem mohlo jít často o osvětlení výškových staveb. Nejprve něco o dohledávání objektů, které se při vašem pozorování nepohybovaly (nepočítáme-li pohyb oblohy daný rotací Země kolem své osy). Pokud jste si zapamatovali (nebo zaznamenali) čas, přibližnou jasnost, přibližnou výšku nad obzorem a přibližný azimut pozorovaného objektu (to, jak odhadnout některé z těchto charakteristik, najdete například na astro.cz), mělo by stačit si ve Stellariu nastavit pohled tím směrem a posunout ve Stellariu čas na čas vašeho pozorování. U zpětného dohledávání nepohybujích se objektů můžete ve Stellariu nejprve vypnout běh času kliknutím na příslušnou ikonku v dolní vysunovací liště (ikonka "Nastavit normální rychlost času [K]"), symbol na ikonce se změní z "play" na "pause" (k zastavení plynutí času lze také použít klávesu "7"). Kliknutím na druhou ikonku shora v levé vyjížděcí liště ("Datum/Čas [F5]") se dostanete do nastavení času, kde po dvojkliku na rok, měsíc, den, hodinu, minutu či sekundu můžete tento údaj upravit (z číselné klávesnice nebo pomocí klikání myší na symboly šipek nahoru či dolu u příslušného údaje). Pokročilejší posouvání data a času můžete provádět kombinací myši a kláves, tyto kombinace myši a kláves pro nastavování data a času zobrazíte přes ikonku "Okno nápovědy [F1]" v levé vysunovací liště, podnabídka je označená "Nápověda" - první z tří nabízených podnabídek (záložek, oušek). Kdyby se vám jako datum a čas zobrazovala dlouhá desetinná čísla, jste v zobrazení data ve formě "Juliánské datum", k přepnutí na běžné zobrazení stačí kliknout na levou část záhlaví okna nastavení data/času (levé ouško okna data/času). Okno data/času pak zavřete křížkem vpravo nahoře u dialogového okna (pozor, bez zavření okna nastavení data/času - křížkem u dialogu nebo opětovným klikem na ikonku "Datum/Čas [F5]" - se stiskem kláves se šipkami nebo kláves "pg up", "pg dw" nebudete pohybovat po obloze, ale budete upravovat čas či datum). Nyní se můžete pomocí tažení myší (popsáno v prvním dílu seriálu) nebo pomocí směrových šipek klávesnice nastavit do potřebného směru a pak pomocí "pg up" a "pg dw" nebo pomocí kolečka myši zazoomovat (zoomovat lze navíc také přes "CTRL+šipka nahoru", "CTRL+šipka dolů). Jakmile vidíte vámi hledaný objekt, stačí na něj kliknout levým tlačítkem myši a v levém horním rohu se zobrazí jeho popis (zahrnuje i azimut a výšku nad obzorem pro nastavený okamžik). Označení objektu zrušíte kliknutím pravým tlačítkem myši (kliknutí pravým tlačítkem myši můžete vynechat, chcete-li si myší označit následně zase jiný objekt). U dohledávání pohybujících se objektů se dá postupovat obdobně, je ale lepší ve Stellariu nechat běžet plynutí času. Plynutí času si také můžete zrychlit nebo zpomalit. K tomu slouží ikonka "Zpomalit čas [J]" a ikonka "Zrychlit čas [L]" v dolní vysunovací liště. Pokud se přitom dostanete nechtěně hodně do minulosti, můžete (již uvedeným způsobem) plynutí času ve Stellariu zastavit, a pak se lze pomocí ikonky "Nastavit čas na teď [8]" v dolní vysunovací liště vrátit k simulaci aktuálního vzhledu oblohy (případně lze celý program zavřít a znovu spustit). Pohybující se objekty jsou většinou umělé družice Země jako například Mezinárodní kosmická stanice (ve Stellariu je zobrazena), družice Starlink (ty najdete jen v novějších verzích programu Stellarium) apod. Dalšími pohybujícími se objekty mohou být meteory, ty se předem přesně vypočítat nedají, ale Stellarium zobrazuje radianty těch meteorických rojů, které jsou pro nastavené datum aktivní (ve výchozím nastavení tyrkysově zelená barva, po kliknutí na radiant se zobrazí podrobné informace o meteorickém roji).

Je třeba zmínit, že ve výchozím nastavení jsou azimuty objektů zobrazovány ve formě azimutu měřeného od severu (doprava po směru hodinových ručiček). Pokročilí astronomové často udávají azimuty objektů pomocí azimutu měřeného od jihu (doprava po směru hodinových ručiček). Přepnutí do azimutu měřeného od jihu se provádí přes ikonku "Nastavení [F2]" v levé vysunovací liště v podnabídce (oušku) "Nástroje" zaškrtnutím volby "Azimut od jihu".

Chcete-li si s pomocí programu Stellarium pozorování spíše naplánovat, pak místo posunu data a času zpět provedete posun data a času dopředu. O vyhledávání nějakého konkrétního objektu na obloze bude 3. díl našeho seriálu. V tomto díle si uvedeme jen, jak si s pomocí programu Stellarium ověřit pozorovatelnost několika nejčastěji amatérsky pozorovaných objektů oblohy. Těmi jsou bezesporu Měsíc a planety sluneční soustavy. Poznamenejme, že pozorovatelnost Slunce (to se pozoruje jen dalekohledy, které jsou pro pozorování Slunce přímo vyrobeny nebo speciálně upraveny!), Měsíce a pěti nejsnadněji pozorovatelných planet pro konkrétní hodiny a konkrétní dny v roce si pár kliknutími můžete zjistit ve webové verzi Stellaria. Do internetového prohlížeče zadáte https://stellarium-web.org/ , odentrujete, v levém dolním rohu pak kliknete na NEAR a potvrdíte nebo opravíte vaše pozorovací místo. Pak kliknete na vlevo nahoře na "Planets Tonight" a hned vidíte, v kterých hodinách jsou Slunce, Měsíc a planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn nad obzorem (zobrazuje přiložený obrázek).stellarium-web-sipky-zm Webová verze Stellaria bude ale tématem 7. dílu našeho návodu, a tak se vraťme k standardní verzi. Planety bude každý astronom na obloze hledat poblíž ekliptiky, což je myšlená čára (kružnice) na nebeské klenbě, která je průnikem roviny ekliptiky (rovina oběhu Země kolem Slunce) a nebeské klenby. Ekliptiku si můžete ve Stellariu zobrazit tak, že kliknete na ikonku "Nastavení oblohy a zobrazení [F4]" v levé vysunovací liště a v podnabídce (oušku) "Označení" provedete zatržení volby "Ekliptika (J2000.0) nebo Ekliptika (k datu), ve starších verzích programu "Ecliptic (J2000)" nebo "Ecliptic (of date)", funguje také klávesa "," (interpunkční čárka). Druhým pomocníkem pro hledání planet je zobrazení jejich orbity. To se provádí tak, že kliknete na ikonku "Nastavení oblohy a pohledu [F4]" a v podnabídce (oušku) "Sl. soustava" provedete zaškrtnutí volby "Zobrazit oběžné dráhy", ve starších verzích programu v "Nastavení oblohy a pohledu [F4]" v levé vysunovací liště a v podnabídce (oušku) "Obloha" provedete zatržení volby "Zobrazit orbity planet". Třetí možností, jak planetu, Měsíc nebo jakýkoli objekt na obloze Stellaria vyhledat, je přes funkci "Vyhledávání [F3]" v levé vysunovací liště, kde v první podnabídce (oušku) nazvané "Objekt" napíšete název hledaného objektu a, jakmile máte v zobrazených nabízených objektech již jen jeden, odentrujete. Více o vyhledávání jednotlivých objektů oblohy uvedeme v 3. dílu seriálu.

stellarium-mars-marsovska-krajinaStellarium má ještě jednu zajímavou funkci. Tou je možnost zobrazit si pohled na oblohu i z jiného vesmírného objektu než je Země. Stačí v nabídce "Poloha [F6]" v levé vysunovací liště v položce "Planeta" zvolit požadovaný objekt (a nemusí to být jen planeta). Pokud si nevypnete nebo nepřepnete přednastavený obzor, uvidíte i při pohledu z Měsíce či planet na obzoru pozemské stromy a budovy. Vypnutí přednastaveného obzoru se provádí pomocí ikonky "Povrch [G]" v dolní vysunovací liště. Zapnutí například marsovské krajiny se provádí pomocí "Nastavení oblohy a zobrazení [F4]" v podnabídce "Krajina", kde si vlevo kliknete právě například na "Mars". Simulace pohledu z Marsu s nastavenou marsovskou krajinou je na přiloženém obrázku.

V příštím (třetím) dílu seriálu si povíme o zorném poli, nalezení a přiblížení jednotlivých typů objektů, jejich umístění do středu obrazovky, vlivu atmosféry a screenshotech.

Vybrané ikonky programu - dolní vysunovací lišta:

Spojnice souhvězdí [C] ... zobrazí spojnice mezi hvězdami v souhvězdích, ve starších verzích programu jako Tvary souhvězdí [C]

Názvy souhvězdí [V] ... zobrazí názvy souhvězdí, ve starších verzích programu jako Popisy souhvězdí [V]

Kresby souhvězdí [R] ... zobrazí obrázky souhvězdí

Hranice souhvězdí [B] ... zobrazí hranice souhvězdí (nezobrazena ve výchozím nastavení)

Rovníková síť [E] ... zobrazí síť ekvatoreálních souřadnic, ve starších verzích programu jako Ekvatoriální mřížka [E]

Obzorníková síť [Z] ... zobrazí síť zenitových souřadnic, ve starších verzích programu jako Mřížka azimutů [Z]

Povrch [G] ... zobrazí na obzoru stromy a budovy nebo jiný předvolený obzor, ve starších verzích programu jako Horizont [G]

Světové strany [Q] ... zobrazí při obzoru červeně zkratky světových stran

Atmosféra [A] ... zahrne do simulace vliv zemské atmosféry

Objekty vzdáleného vesmíru [D] ... Vyznačí objekty hlubokého vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy) včetně jejich pojmenování (při dostatečném nazoomování), ve starších verzích programu jako Objekty hlubokého vesmíru [D]

Popisky planet [Alt+P] ... zobrazí názvy planet a jejích měsíců, ve starších verzích programu jako Názvy planet [Alt+P]

Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M] ... přepíná zobrazení u horního okraje obrazovky zenit/u horního okraje obrazovky Polárka, ve starších verzích programu jako Přepnout mezi ekvatoriální a azimutální montáží [Ctrl+M]

Zaměřit na vybraný objekt [mezerník] ... umístí označený objekt do středu obrazovky a během plynutí času ho tam udržuje

Noční režim [Ctrl+N] ... obsah okna programu Stellarium zčervená

Režim celá obrazovka [F11] ... přepíná zobrazení celoobrazovkové/v okně

Měření úhlů [CTRL+A] ... umožňuje pomocí myši měřit úhlové vzdálnosti (nezobrazena ve výchozím nastavení)

Exoplanety [Alt+P] ... zobrazí exoplanety, ve starších verzích programu jako Zobrazit exoplanety [Alt+P]

Meteorické roje [CTRL+Shift+M] ... zobrazí radianty k nastavenému datu aktivních meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Toggle meteor showers [CTRL+Shift+M]

Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M] ... zobrazí okno vyhledávání meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Show search dialog [CTRL+Alt+M]

Okulárové zobrazení [CTRL+O] ... prezentuje označený objekt v okulárovém zobrazení (nezobrazena ve výchozím nastavení v novějších verzích programu)

Družice [CTRL+Z] ... zobrazí/skryje umělé družice Země, ve starších verzích programu jako Popisy satelitů [CTRL+Z]

Zpomalit čas [J] ... zpomalí simulovaný běh času

Nastavit normální rychlost času [K] ... zastaví simulovaný běh času/spustí simulovaný běh času reálnou rychlostí

Nastavit čas nad teď [8] ... nastaví simulovaný den a čas na aktuální hodnotu

Zrychlit čas [L] ... zrychlí simulovaný běh času

Ukončit [CTRL+Q] ... ukončí program Stellarium

Vybrané ikonky programu - levá vysunovací lišta:

Okno nápovědy [F1] ... nabídne zobrazení klávesových zkratek, info o verzi programu, log soubor apod.

Astronomické výpočty [F10] ... nabídne souřadnice planet, výpočet efemerid apod., ve starších verzích programu jako Astronomical calculation window [F10]

Nastavení [F2] ... umožňuje nastavení jazyka uživatelského rozhraní programu, nastavení jazyka u pojmenovávání objektů, aktivaci zásuvných modulů a další (nastavení především pro uživatelské rozhraní)

Vyhledávání [F3] ... umožňuje vyhledávat prvky oblohy a nastavit parametry jejich vyhledávání

Nastavení oblohy a zobrazení [F4] ... umožňuje podrobné nastavení (nastavení především pro prvky oblohy), ve starších verzích programu jako Nastavení oblohy a pohledu [F4]

Datum/čas [F5] ... nastavení data a času pro simulaci

Poloha [F6] ... umožňuje zvolit pozorovací místo a uložit ho jako výchozí při startu programu


[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: redakce | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs