
Jak jsme si slíbili v minulém díle, dnes se podíváme na možnosti začít měřit v domácích podmínkách. V dnešní době máme obrovskou nabídku pomůcek, které jsou dostupné i běžným uživatelům a nadšencům. Také zdrojů pro inspiraci je nepřeberné množství. My si v tomto díle popovídáme o několika málo možnostech a uvedeme několik doporučení. Je ovšem na každém čtenáři, aby se případně poohlédl po dalších informach a ty zde uvedené si náležitě prověřil.
Nejprve si ovšem zodpovězme otázku z nadpisu: "Ano bude, ale ne nebude!"
Cože!? Tak jak tedy? No ono záleží na tom co vlastně chceme. Pokud jen zjistit, kolik mi na zahrádce napršelo a jak vysoko se vyšplhal v létě teploměr venku, tak to stačit bude. V každém jiném případě ovšem pochopitelně nikoli. První skutečná otázka tedy zní
"Za jakým účelem chci měřit?", následována dalšími dvěma -
"Chci to koupit či si to postavím?" a
"Kolik na to mám peněz?"
V dalším textu budeme předpokládat, že odpověď na otázku první zní "Chci měřit počasí v domácích podmínkách převážně pro vlastní potřebu". V tomto případě tu poradíme, jak na to. Nejprve ale si každý bude muset odpověďět na druhou a třetí otázku. Nebojte, nebude tu dotazník na Vaše příjmy ani zkouška z elektrotechnických dovedností. Jen tu nabídnu pár možností a inspirací. Takže:
Pokud se nechci zabývat stavbou vlastního vybavení, logicky se pohlédnu po hotových staničkách. Těch existuje mnoho typů i druhů, pro naše účely si je rozdělme na tyto kategorie:
- Domácí, které poslouží dobře většině uživatelů. Lze je v cenovém rozmezí 500 - 3000 Kč zakoupit v podstatě v každém lepším obchodě s elektronikou, z mnoha si uveďme třeba internetovou Alzu, Mall a také v dalším textu ještě mnohokrát použitý specializovaný server Meteoshop.cz . A protože zde je nabídka opravdu přebohatá, uvádím zde také jeden z mnoha prověřených typů:
Jedna z nejlepších základních staniček je totiž určitě AOK-5018B přerovské firmy EMOS. Nebudeme zde podrobně rozebírat vlastnosti, jen kromě vnitřní a vnější teploty a vlhkosti měří také atmosférický tlak, má předpověď na následujících 24 hodin atd. Ale v této kategorii je opravdu nabídka téměř nekonečná. Dovolil jsem si uvést tu, která vyhrála v testu nejlepších staniček v nejlevnější kategorii a také tu, kterou jsem si ještě před letošními testy já koupil na rychlé používání sám. Zkuste se ovšem pohlédnout i po jiných, kde hledat jsem naznačil výše a máte mnoho dalších možností.
- Poloprofesionální, ty kromě základních hodnot poskytují zpravidla možnost měření směru a rychlosti větru a spadlé srážky, mnohdy ovšem jen jednu z těchto možností, jindy s případným dokoupením dalších čidel. Ty už jsou zajímavější pro vážnějšího zájemce o meteorologii, ale také jsou logicky dražší. Cena se pohybuje přibližně od 2500 až do 15000 Kč dle značky a výbavy. A na rozdíl od těch domácích se zde dost stírá rozdíl mezi "Čínou" a "ostatním světem", tady je zákaznická základna už výrazně užší, takže kvalita hraje významnější roli a tudíž z dlouhodobého hlediska se zde udrží jen ti solidní. Ale lze pochopitelně narazit i na "čerstvé" a velmi levné varianty, tak ty raději nejdřív nechat prověřit odborníky. A abychom ani tady nepovídali teoreticky, je zde zase malé doporučení: značková Garni 975 ve střední cenové hladině a dost dobrá méně značková Hadex WH 1080 za výrazně zajímavější cenu s více možnostmi., viz materiály k oběma.
- Profesionální, i když zde pouze ve významu laického uživatele. Opravdoví profesionálové používají pochopitelně zcela jinou techniku, na kterou ovšem jen málokdo z obyčejných smrtelníků cenově dosáhne. Bavíme se totiž v tomto případě o milionech. Ale zpět k těm "našim" profesionálkám. Vystačí nám na jejich pořízení mnohem méně -"jen" 15000 -100000 Kč :-). A jako příklad si uveďme americkou firmu Davis. Na konkrétní model si chvilku počkáme, protože nejprve musíme pro něj vyrobit jeden důležitý doplněk! A s tím nám pomohou děti, které takto začleníme do tvůrčího procesu.
Ano, protože my se teď dostáváme k části pro opravdové nadšence. Ti si totiž staničku staví sami. Ale nejprve zabavme děti: Takže vezměme jednu sklenici od okurek, jeden nafukovací balónek, izolepu, provázek nebo alespoň gumičku, list papíru A4 a brčko. Nezapomeňte ani na nožík a nůžky, budou se hodit, jde to s nimi rychleji a čistěji než zubama :-).
Jo vy nevíte, do čeho jdeme? Tak pardon, stavíme nejlepší BAROMETR! Tedy vezmeme brčko, to na obou koncích pomocí nožíku v délce asi 1 cm šikmo seřízneme. Pak přes hrdlo sklenice přetáhneme a vypneme přiměřený kousek balónku (lze použít i chirurgickou rukavici - ty má dne s doma také kdekdo), který přichytíme pomocí provázku či gumičky. Nyní pomocí izolety připevníme jedním koncem brčko k střední části balonku tak, aby seříznutí mířilo k membráně a zbytek brčka ležel rovně na membráně, zčásti opřený o okraj sklenice. Zde provedene druhé přilepení brčka k membráně. Musí ale dostatečně přes sklenici přesahovat. Nakonec vezmeme list papíru, ten stočíme podél delší strany do válce nebo vytvarujeme do hranolu a slepíme zase pomocí izolepy. A je to téměř hotové. Nyní postavíme sklenici na vhodné místo, počkáme na "průměrné počasí" a po lehkém přisunutí papírového tělesa k volnému konci brčka (nesmí se ovšem papíru dotýkat) uděláte značku na papíře, kde je brčko. Pak jen průběžně sledujeme změny počasí a zaznamenáváme polohu brčka. Samozřejmě nesmíme s celou soustavou už nijak hýbat. Po celkem krátké době získáme barometr se stupnicí. Tento velice sofistikovaný přístroj pak jednak demonstruje základní tajemství konstrukce přístroje zvaného aneroid a v neposlední řadě umožňuje z trendů pohybu brčka s jistou ůspěšností předpovídat změny počasí k lepšímu (tlak stoupá - brčko stoupá) či horšímu (tlak klesá a s ním i brčko). Celý přístroj můžeme vidět na tomto obrázku.
Tak jednoduchý barometr bychom měli, teď tedy zmíněná profesionální stanička firmy Davis. Tak tu ji máme. Ano, je jich několik variant, tato je nejpropracovanější. Základní verze téhož stojí necelých 21 000 Kč, najdeme ji pod označením modelu 6152 místo 6163. No a teď opatrně omotejme sklenici barometru 2 závity zbytku provázku, upevněme je izolepou a na druhý konec připevněme krabičku od sirek s nalepeným kouskem drátu. Dovnitř vložme knoflíkovou baterii CR2032 (nebojte, ta tam vydrží léta). Když zapneme staničku Davis Vantage Pro 2+, v menu najedeme na přidání čidla. A čekáme, až se objeví náš barometr. Že ani po hodině nic? No teda, takový prachy za značku a vona ani nenajde základní barometr. Asi se "Amíci" vyflákli na ovladače :-))))) Ne, tak samozřejmě to je hloupý vtip, pouze v Americe by v návodu k použití staničky muselo být strikně uvedeno, že domácí přístroj k staničce je zakázáno připojovat a za případné škody výrobce neručí. Proto také je odpovídající "vtip" psán kurzívou, abych to odlišil od vážného textu v odstavci.
No a protože jsem se rozepsal více, než jsem původně v tomto dílu chtěl, tak na tipy ke stavbě si počkáme na příště. Tím dotáhneme staniční vybavení a v dalších setkáních se soustředíme na pozorování a jeho vyhodnocování. Tak přeji příjemné hledání staniček těm, kdo si ji chtějí koupit, ostatním úspěšné nalezení pájky a jiného elektrotechnického nářadí, zopakování základních pojmů „z elektriky“ a těším se na příště.