Na Slunci v této době, až na opravdu malé výjimky, nenalezneme již delší dobu žádné sluneční skvrny. Zdá se tedy, že se opravdu blížíme do slunečního minima a dokonce se začíná předpokládat, že nastané dříve, než minimum předpovězené. Ovšem, například ve spektrálním oboru čáry H-alfa je Slunce stále zajímavé.
Můžeme na něm vidět jednak sluneční protuberance, které se nacházejí nad okrajem Slunce, jednak například filamenty, což je to samé, ovšem pozorované nad slunečním diskem na pozadí jemné struktury sluneční chromosféry.
Sluneční protuberance jsou představovány chladným plazmatem, "visícím" v magnetickém poli Slunce někdy i po několik dní. Nad slunečním diskem je vidíme jako tmavší, protože chladné "hádky či proužky".
Pro představu o velikosti slunečních protuberancí si představme, že do průměru Slunce naskládáme 109 Zemí. Pak nám vyjde, že ty menší protuberance jsou velké jako naše zeměkoule, ty větší ji mnohonásobně převyšují svou velikostí.
Všechny snímky byly pořízeny na úpické hvězdárně novým slunečním dalekohledem.
Opět jedno hezké Slunce z úpické hvězdárny
