Jako každý rok, i letos meteorářské sezóna začíná opomíjeným, ovšem jedním z nejbohatších rojů roku. Meteorický roj Kvadrantid, neboť o ten se jedná, má trochu smůlu. Počasí prvních lednových dnů bývá téměř tradičně zamračené a samozřejmně, venku je v noci zima i při oblevě. Svými počty přesahujícími i 100 kusů za hodinu však jistě stojí jeho sledování alespoň za pokus.
кредит на покупку автомобиля
Letos nastává jeho maximum 3.ledna ve 20:30 hodin středoevropského času. Radiant nad severnímobzorem ve výšce asi 15 stupňů (mezi ojí Velkého vozu a hlavou Draka) a obloha bez svitu Měsíce zaručují krásnou podívanou. Pouze ty meteorologické modely straší s mraky. Ale uvidíme.
Kvadrantidy jsou rojem s velmi vysokou frekvencí, která dosahuje v průměru 120 meteoru za hodinu, tato se z důvodu nerovnoměrného rozložení hmoty na dráze roje pohybuje v rozmezí 60 až 200 meteorů za hodinu. Poprvé byly zaznamenané v roce 1839 . I když je roj aktivní několik dní, zpravidla od 1. do 5. ledna, bývá maximum poměrně ostré a trvá pouze kolem 2 hodin. Roj má vysoký podíl jasných meteoru a ty vstupují do zemské atmosféry rychlostí přibližně 41 km/s.
Jméno Kvadrantidy je pro meteorický roj poněkud podivné. Pohledem na mapu či do seznamu souhvězdí zjistíme, že se zde žádné takové, které by jakémukoliv meteorickému roji mohlo dát své jméno. A přeci zde Kvadrantidy máme. Zední Kvadrant (Quadrans Muralis) je právě díky Kvadrantidám asi nejznámější ze zaniklých starých souhvězdí. Zabíralo plochu mezi klečící nohou Herkulem, tělem Draka a špičkou ocasu Velkou medvědicí. Souhvězdí bylo zavedeno francouzským astronomem Josephem Jérômem de Lalandem, který zední kvadrant používal k měření poloh hvězd. Poprvé se objevilo pod francouzským názvem Le Mural v roce 1795 ve vydání Atlasu Celeste Jeana Fortina, který sestavili Lalande a Pierre Méchain. Souhvězdí však nebylo nikdy široce uznávané a bylo zrušeno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1922.
Rodným tělesem roje je planetka 2003 EH1, objevená v březnu 2003 a projde přísluním 12. března tohoto roku. Je patrně totožná s kometou C/1490 Y1.
Pokud by nám skutečně počasí nepřálo, stále ještě máme možnost sledovat roj na meteorických radarech, například na úpické hvězdárně (http://gw.obsupice.cz:50080/radiometeory/), nebo na tomto úžasném videu (http://www.youtube.com/watch?v=oXYicvOR_LE&feature=player_embedded).
Meteory ztraceného souhvězdí
