meteo
Hvězdárna a počasí Na
zdejší hvězdárně se kromě jiných pozorování
sleduje také počasí. Počátky pozorování sahají do období budování této
hvězdárny, ale jsou to pozorování značně sporadická a záznamů z této
doby není
mnoho.
Za opravdový začátek je možno
považovat rok 1963, kdy odborná práce hvězdárny začala
být silně
závislá na znalosti pozorovacích
podmínek v nejbližších hodinách. Proto
se opatřily základní přístroje meteorologické výbavy, a začalo se se
systematickou prací i v oboru meteorologie. Postupem let se stanice
vybavovala
dalšími přístroji, až nakonec přišla žádost Českého
hydrometeorologického
ústavu o spolupráci. V té době se totiž měnila pozorovací síť a ČHMÚ
využil
existující pozorovatelny s každodenní obsluhou a s
možností hustších pozorování než na stranicích s dobrovolným
pozorovatelem. Tak vznikla klimatologická stanice Úpice,
dnes
tzv. základní se speciálním zaměřením. To je stanice,
která kromě
všech základních klimatologických pozorování , prováděných alespoň
třikrát
denně , vykonává ještě další,
"nadstandardní" měření, u nás to je netradiční měření srážek a imisní
měření. A nyní se tedy pojďme projít po
meteorologické stanici Úpice.
Na naší staré
staničce, kterou právě vidíme trochu shora, jak se sluší a patří na
moderní
dobu, se toho ve skutečnosti měřilo dost, no posuďte sami:
1. Měření
teplot
- "suchá" a "vlhká" teplota vzduchu, kromě
vlastní teploty se z těchto dvou údajů dá stanovit
také absolutní i
relativní vlhkost vzduchu , dále tlak nasycených vodních par ve vzduchu
a odtud pak i rosný bod
- maximální a
minimální teplota vzduchu mezi měřeními ve 2 m nad terénem
- minimální
teplota
vzduchu za noc v 5 cm nad terénem
- průběh
teploty
vzduchu ve 2 m nad terénem
- teplota
půdy v
hloubce 2, 5, 10, 20, 30 a 50 cm pod povrchem terénu.

2. Srážkoměrná
měření
- množství
spadlých
srážek mezi měřeními
- množství
srážek
spadlých za uplynulý den
- začátky,
konce a
intenzita dešťů
- množství
nového
sněhu mezi měřeními
-množství
nového sněhu
za uplynulý den
- celková
výška sněhové
pokrývky
- množství
vody,
obsažené ve sněhové pokrývce.
3. Ostatní
- okamžitý
tlak
vzduchu
- průběh
tlaku vzduchu
globální a mikrozměny
- okamžitá
relativní
vlhkost vzduchu ve 2 m nad terénem
- průběh
relativní
vlhkosti vzduchu ve 2 m nad terénem
- okamžitá,
průměrná a
maximální nárazová rychlost větru v 10 m nad terénem
- okamžitý
směr větru
a průběh jeho změn
- množství a
intenzita
slunečního svitu během dne
- pokrytí
oblohy
oblačností během dne a druhy oblaků
- směry tahů
jednotlivých oblačnostních pater
- ostatní
jevy (
sledování bouřkových a jiných "elektrojevů", světelných jevů v
atmosféře, a jiné).

Samozřejmě se vše neměřilo hned,
toto je výsledek zhruba 20-tiletého vývoje. Od poloviny 80. let se
ovšem již
výše uvedená měření opravdu provádějí pravidelně třikrát denně 365 nebo
366 dní
v roce. Takto se vše odvíjí až do roku 1996, kdy jsme sponzorským
darem dostali od dnes již neexistující firmy NOEL automatickou
staničku na
měření základních veličin meteorologie, tedy teploty, vlhkosti,
rychlosti a
směru větru a množství srážek. A
nakonec jsme se dočkali i té "správné" oficiální a 5x dražší
automatické staničky, patřící opět ČHMÚ, to v roce 2000
v
listopadu. Chvíli ještě běží ruční měření souběžně s automatem, pak
ruční
měření de fakto končí a zůstává pouze manuální pozorování oblačnosti,
měření
atmosférického tlaku vzduchu a sněhové pokrývky. Naproti tomu díky
automatu přibývá
měření půdní teploty v hloubce 1 m a měření půdní vlhkosti ve třech
úrovních po povrchem.

V průběhu 80.let došlo také k
dalšímu rozšíření, a to díky spolupráci s Výzkumným ústavem lesního
hospodářství a myslivosti, stanice Opočno. Tento ústav a jmenovitě
pracovníci z
Opočna v čele s ing. Balcarem se od koncem sedmdesátých let zasadili o
vybudování zpočátku malé, následně pak celonárodní sítě stanic,
měřících
znečištění ovzduší oxidem siřičitým a fluorem. Síť měření SO2 pak byla v druhé půlce osmdesátých let
"nařízením shora" postupně převzata ČHMÚ, lesníkům zbyl pouze fluor a
na vlastní náklady provozovaná další individuální měření. Hvězdárna
v Úpici
začala koncem 80. let měřit oxid siřičitý, krátce dokonce ve
spolupráci s
tehdejším MěNV i dole ve městě, a to na vlastních monitorech, to vše na
doporučení pana ing. Balcara, který krátce na to také rozjíždí v Úpici měření
fluoru. Postupem času se ovšem
Úpice zbavuje měření ve městě a na
Hvězdárně začínají technické potíže s měřící technikou. Problémy s
monitory SO2 nedokázal nakonec vyřešit ani
výrobce,
takže měření na těchto strojích končí. Ale to už dávno, v režii ČHMÚ,
jak bylo
popsáno výše, běží klasické průtokové měření , v polovině let 90.
obohacené
navíc o měření oxidů dusíku, tedy NOx.
Naneštěstí chybí toto měření pro období dřívější, kdy do Úpice nebyl
zaveden
plyn, takže nelze dokumentovat dopad plynofikace na úpické údolí. To
zavedení
horkovodu na druhou půlku města je díky předchozímu i následnému měření
oxidu
siřičitého možné jednoznačně vyhodnotit jako významnou změnu k lepšímu ovzduší dole v údolí. Město tak
přestalo být na úrovni severních Čech, ale bez dotací na pomoc občanům.
Krátce
se také pod hlavičkou VÚLHM Opočno měří přízemní koncentrace ozónu,
což
je věc velice škodlivá pro živé organismy, neboť ozón
při zemi ve větší koncentraci poškozuje tkáně plic. Měření ale
pro velkou finanční náročnost končí asi půl roku od startu. Opět jaksi
vůlí
mocných. Ale i měření znečištění prochází
postupně obměnami a nejprve rozšířením, v loňském roce pak opět
zeštíhlením, v souladu s celkovou redukcí celonárodní pozorovací sítě v
rámci
ČHMÚ. Hlavním důvodem je finanční nákladnost.
A tak se teď podívejme, co se měřilo a měří v oblasti znečištění
ovzduší.

Pozorování byla až do roku 2001
rozdělena na dvě skupiny, a to na měření imisí ve vzduchu a ve
srážkách. Měřily
se tyto imise:
- koncentrace
SO2 v ovzduší
- koncentrace
NOx v ovzduší
- koncentrace
fluoru v
ovzduší
- množství
prašných
aerosolů v ovzduší
- množství
jednotlivých druhů těžkých kovů v prašném aerosolu v ovzduší
- kvalita
srážek (
kyselost, splach pylových částic ...)
- množství
jednotlivých druhů těžkých kovů ve srážkách.
Dnes zbylo pouze měření SO2 a to ještě jen
díky dohodě s ČHMÚ, že to
měření chceme. Protože jsou ve hře i peníze, nakonec nejlevnější bylo
opravdu
původní "sirné" měření, a nic dalšího, ani nic místo toho.
Jako bonbónek
se v
devadesátých letech z iniciativy pracovníků hvězdárny začalo měřit i rozptýlené
UV- záření a množství unikajícího aktivního radonu z podloží.
Měření UV po
dvou letech pro nedostatek času končí, ale před tím z tohoto pozorování
vyplynuly výsledky, které nakonec přesvědčily i odborníky na danou
problematiku
vzaté, že je to s měřením toho "užitečného" ozonu vysoko nad našimi
hlavami trochu složitější a je tedy nutno trochu poopravit jednak
formulaci o
stavu ve sdělovacích prostředcích, jednak také modelování stavu
ozonosféry.
Takže i když krátké, ale plodné měření. Radon se měří dodnes a situace
kolem
něj je na velmi dlouhé povídání, takže snad při jiné příležitosti.
Tak to je tedy naše stanička v
historii a dnes, je vidět, že její život zcela přesně odráží stav
společnosti,
jako cokoli jiného. Na závěr "prohlídky" si ještě položme pár otázek:
1. Je
toto měření
dobré ještě k něčemu jinému, než k
práci hvězdárny a meteorologů v Hradci Králové atd.?
ANO,
protože
zpracování všech údajů je různorodé, kromě vlastních potřeb slouží tato
data
jako podklad pro řadu odborných
posudků, pro tvoření dlouhodobých předpovědí počasí a stanovování změn
klimatu
naší oblasti i celé republiky, slouží jako podklady pro zemědělskou
činnost
našeho regionu, pro potřeby lesního inženýrství a ochranu životního
prostředí.
2.
Má smysl sledovat počasí i soukromě, vlastními, mnohdy i primitivními
prostředky?
ANO, má, jednak
se
dotyčný poučí o části prostředí kolem nás, jednak může plody pozorování
nabídnout odborníkům, kteří tak získají údaje z dalšího místa, kde jim třeba pozorování chybí, a to nejen v
případech různých katastrof.
3.
Co k tomu dotyčný "šílenec" bude potřebovat, kromě neprázdné
peněženky?
To záleží na
tom, kolik odhadem chce investovat, jaký
komfort obsluhy a také jak moc profesionální viditelný, ale na
funkčnosti zcela
nezávislý, vzhled prostředků vyžaduje. Na spodním okraji se pohybují
minimální
náklady ale nekomfortnost (1 ks teploměru -50 až 100 st., dále hrnek na
měření
spadlých srážek, věrná korouhvička z kusu plechu, sešit a tužka), někde
uprostřed finančního (cca 3000 Kč) a vzhledového hlediska, ale na
vrcholu
komfortu a šíře měření, stojí vlastnoručně, nebo kutilem-známým, na
zakázku
postavená automatická stanička. Na vrcholu ceny a vzhledu, ale mnohdy
nikoli funkční vybaveností pak komerčně
dostupné
"katalogové" staničky.
Děkujeme Vám
za
prohlídku a těšíme se na další setkání s Vámi, třeba při seřizování
barometru,
nebo při konzultaci stavby malé staničky.
|