Zatmění Měsíce 4. května 2004 bude u nás pozorovatelné jako úplné prakticky v celém svém průběhu, kromě části výstupní polostínové fáze.
Začátek částečného zatmění 02:15
Začátek úplného zatmění 03:24
Maximální fáze 04:04
Konec úplného zatmění 04:44
Konec částečného zatmění 05:53





 



Eclipse Predictions & WebMaster: Fred Espena,k NASA/Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland 20771 USA


Země, Slunce a Měsíc se na svých vzájemných drahách  dostávají do jedné linie. V případě, že Měsíc prochází stínem, který do prostoru vrhá Země ozařovaná Sluncem, nastává zatmění Měsíce. To je viditelné vždy tam, kde je Měsíc nad obzorem.



Teoreticky by mělo zatmění Měsíce nastat při každém úplňku (stejně jako zatmění Slunce při každém novu), ale vzhledem k náklonu oběžných drah o přibližně 5o tomu tak není. Během let 2000 př.n.l. až 3000 n.l. nastává 7718 úplných i částečných zatmění Měsíce. Nastává tak přibližně 0-3 zatmění Měsíce každý rok. Částečných je pak 6 až 7 x více než úplných. Zatmění Měsíce mohou nastat: polostínové, částečné a úplné, které se vždy skládá z polostínového a částečného. Zatmění polostínové je jednoduchými prostředky takřka nepostřehnutelné.
Již Pythagoras (580 př.n.l.) usuzoval z tvaru zemského stínu, přecházejícího přes měsíční disk, že Země musí být kulatá. Eratosthenes, Hipparchos, Ptolemaios a Plinius považovali zatmění Měsíce za velmi vhodné pro mapování Země. Z časových diferencí pozorování zatmění z různých míst je možno zjišťovat jejich vzájemnou polohu na zemské kouli. Z toho je pak možno usuzovat i na rozměry naší Země. Ptolemaios (140 př.n.l.) provedl taková měření a získal tak první použitelnou představu o naší Zemi i když její poloměr zmenšil o 30%.

Později se pozorováním měsíčních zatmění zpřesňovala rotace Země a tím i časová služba. V současné době se různá intenzita poklesu jasu a zabarvení Měsíce během zatmění využívá ke studiu zaprášenosti atmosféry Země. Pozorování kontaktů kráterů se zemským stínem slouží ke zjišťování rozsahu atmosféry díky vulkanické činnosti a vzdušné vlhkosti - Danjonova stupnice:


0 velmi tmavé, Měsíc těžko viditelný
11 tmavé, šedé až hnědé barvy, detaily na disku nepozorovatelné
2 2tmavě červené až rezavé, tmavý střed a světlejší okraje
3 3cihlově červené s jasnými žlutými okraji
4 4oranžové či bronzové, velmi jasné, modrý okraj



Pro pozorování zatmění Měsíce není potřeba žádných velkých pomůcek. Nejkrásnější pohled bývá pouhým okem, případně malým dalekohledem typu triedr. Malý dalekohled je dokonce vhodnější než velký i v případě pozorování kontaktů kráterů s hranicí postupujícího stínu  - čím větší je zvětšení, tím „rozmazanější“ se jeví hranice stínu ä tím je přesnost pozorování menší.

Na závěr dvě tabulky pro měsíční fotografy: