Vážení a milí čtenáři! Všechno jednou končí a tak i náš miniseriál s meteoproblematikou dnes končí. Třeba se někdy objeví pokračování či aktualizace, ale nyní je čas na jiná témata. V závěrečném díle nás nečekají žádné převratné objevy, jen shrnutí a také vyrovnání případných dluhů z minulých dílů. Tedy vzhůru k cíli!
Co jsme se tedy dozvěděli? Byla toho překvapivá řádka, mezi ty hlavní věci patří:
- rozdíl mezi počasím a podnebím (počasí krátkodobé na konkrétním místě, podnebí nad větším celkem a za delší časové období)
- základní veličiny a termíny
- rozdělení a typologie jevů
- staniční režimy
- základy zpracování napozorovaných dat
- jak si opatřit staničku, a to jak koupí či stavbou
- zvláštní pozornost jsme věnovali závěrům z více než 50.-letého pozorování v Úpici.
Jednu věc jsme si ale zatím neřekli. Máme sice (snad) staničku, máme na čem a čím zpracovávat data, ale kam s tou staničkou? Ono totiž stanička musí být – pokud chceme data dlouhodobě zpracovat a také porovnávat – umístěna podle všeobecně po světě platných pravidel. Tedy konkrétně musíme staničku
- pokud možno umístit na volné prostranství s trávníkem, který se musí ve vegetačním období pravidelně dát síct. Snažíme se vyhnout blízkosti staveb a lesního porostu.
- V případě doma stavěné staničky teploměr a vlhkoměr musíme umístit do ochranného krytu (žaluzie) 2 m nad zemí.
- Měření větru na stožár 10 m vysoký.
Zde někdo může namítnout, že celá řada stanic takto umístěných není. Bude mít pravdu, ale zde se jedná o historicky danou skutečnost a změna stanoviště by znamenala začátek nové řady. Jednou ze snah je měřit za stejných podmínek. Právě proto se pro studium podnebí vyžaduje alespoň 30 let pozorování. V takovéto řadě totiž jde vypozorovat tzv. staniční chybu a tu pak do dalších srovnávání snadno započítat.
Další věcí, která byla slíbena v podstatě na začátku seriálu, bylo použití dat jinými subjekty. Pokud tedy vlastníte poloprofesionální staničku typu Davis Vantage 2, pak máte také hotový webový výstup ze staničky a jste přihlášeni do několika sítí nadšenců stejného typu. Pokud ale vlastníte něco nekomerčního, či chcete pomoci české meteorologii, pak začněte tím že o sobě dáte vědět Amatérské meteorologické společnosti, kde se dozvíte, jak svá data zpřístupnit a začlenit do databáze. A také se dozvíte další tipy na konstrukce, navážete osobní kontakty s dalšími členy,…
Poslední věcí, kterou jsme si slíbili hned v úvodním dílu, je odpověď na otázku, jak je to s podnebím u nás doma. Tak snad je to dobrý závěr. Tedy otázka, která tvoří vlastní název miniseriálu, je samozřejmě čistě pro lokalitu Vašeho domu nesmysl z principu – protože …. no ano, už všichni vědí, že v „obýváku“ prostě o podnebí nemluvíme, alespoň ne z meteorologického hlediska. Takže můžeme se ptát na podnebí (klima) v dané oblasti, kde náš domov leží, můžeme se ptát na počasí na našem dvorku či v kuchyni, ale to je tak vše.
Tak se opatrujte, přemýšlejte a vymýšlejte a pokud Vás napadne nějaké doplnění, poznámka či jen dotaz, dejte vědět buď v komentáři, nebo mi napište a já se pokusím pomoci. A nezapomeňte se stavit po otevření hvězdárny na osobní povídání nejen o meteorologii.
Jaké je u vás klima? Díl 7.: Závěrečné poznámky
