Jak si pohlídat přelety Mezinárodní kosmické stanice přes sluneční či měsíční kotouč a další pro amatérské pozorovatele zajímavé události

Mezinárodní kosmická stanice (anglickou zkratkou ISS) je nejen místem, z kterého lze pozorovat a různými způsoby zkoumat planetu Zemi, jiné vesmírné objekty či kosmické prostředí, nebo místem, kde se dají v podmínkách mikrogravitace provádět ojedinělé experimenty, ale také vděčným objektem pro pozemské pozorovatele a astrofotografy. Jak se dá ISS vyfotografovat před slunečním kotoučem, vidíte na úvodních fotografiích Richarda Kotrby z roku 2015 (ta druhá je kompozicí několika těsně po sobě pořízených snímků). Pracovníkům úpické hvězdárny (tým ve složení RNDr. Libor Vyskočil, Jan Klimeš a Antonín Středa) se dokonce povedlo vyfotografovat ISS před slunečním kotoučem již v roce 2004 (snímek, na snímku najdete ISS úplně vpravo na okraji slunečního kotouče, kromě ní na slunečním kotouči vidíte sluneční skvrny, přikládáme také animaci vytvořenou ze snímků pořízených naším týmem při této příležitosti jiným fotoaparátem). Povedlo se jim pořídit snímek ISS době, kdy stanice byla na orbitě necelých 6 let, a to, že ji bude možné vyfotografovat před slunečním kotoučem, se ještě nedalo zjistit dvěma kliky v internetovém prohlížeči či aplikací v chytrém mobilním telefonu.

Amatérští astrofotografové ale také rádi zkoušejí fotit či natáčet ISS v noci, dá se zachytit její let mezi hvězdami nebo se dá vyfotografovat její silueta před měsíčním kotoučem.

V noci, nesvítí-li v daný okamžik na noční obloze Měsíc, může a často i je Mezinárodní kosmická stanice nejjasnějším objektem, který můžete na nočním nebi spatřit. Vzhledem k tomu, že její pohyb mezi hvězdami je, podobně jako u mnohých ze Země prostým okem pozorovatelných družic, celkem rychlý, tak ji, pokud se ji zároveň nesnažíte vyfotografovat, nemá cenu zkoušet pozorovat amatérským dalekohledem, raději si ji vychutnejte jen tak svýma očima. Družice na oběžnou dráhu Země bývají zpravidla vynášeny s využitím zemské rotace, a tak většina okem pozorovatelných družic (včetně ISS) se na nočním nebi pohybuje přibližně od západu k východu. Na rozdíl od letadel či helikoptér družice neblikají, i když jejich jasnost může během pozorování narůst či poklesnout. Zjasnění či pokles jasnosti družic souvisí s úhlem natočení slunečních panelů vůči Slunci a Zemi, pozorujeme-li družice, nepozorujeme totiž jejich vlastní svit, ale pouze odražené sluneční světlo (v místě, odkud pozorujete, už nebo ještě Slunce vidět nemusíte, pro vás je po západu Slunce nebo před jeho východem, ale Slunce ještě může družici v tomto okamžiku osvětlovat díky tomu, že ta je vysoko nad zemským povrchem).

A kdy že bude příležitost Mezinárodní kosmickou stanici před Sluncem či Měsícem fotografovat? Asi vás zklameme, pokud vás nalákal titulek článku a chtěli byste si ISS před měsíčním či slunečním kotoučem vyfotografovat ještě dnes, nejbližší přelet Mezinárodní kosmické stanice před slunečním kotoučem bude z České republiky pozorovatelný 31.5.2020 a nejbližší přelet před měsíčním kotoučem 25.5.2020. A v obou případech budete pravděpodobně muset dojet na vhodné místo autem a navíc vám může fotografování překazit oblačnost (ISS létá podstatně výše než je výška oblaků). Ale my vám poradíme, jak si přelety Mezinárodní kosmické stanice po nebi či přímo přes sluneční či měsíční kotouč a také další zajímavé události na obloze pohlídat.

a) viditelnost a poloha Mezinárodní kosmické stanice na nočním nebi nad Českou republikou
-první a pro mnohé nejjednodušší a nejrychlejší možností, jak si pozorování naplánovat, je podívat se na web https://www.heavens-above.com/. Web má i českou jazykovou verzi, v té je potřebná položka označená jednoduše jako "Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)", zobrazí se seznam viditelných přeletů, který si můžete ještě termínově posunout. Také si na konkrétní přelet můžete kliknout a zobrazí se mapka oblohy s vyznačenou trasou ISS mezi hvězdami. Nezapomeňte si hned po načtení webové stránky zkontrolovat a případně upravit vaše pozorovací místo (vpravo nahoře, viz obrázek)
-druhou možností je si do svého domácího PC nainstalovat program Stellarium. Je zdarma a je dostupný nejen pro Windows, ale třeba i pro Linux a existuje i verze pro mobily s Androidem, ta už je ale placená. Mezinárodní kosmickou stanici po spuštění programu a spuštění vyhledávání (CTRL+F nebo klikem na příslušnou ikonku v levém vysunovacím panelu) hledejte pomocí slova "Zarya". I zde se můžete těšit na to, že aplikace disponuje uživatelským rozhraním v českém jazyce. Opět si musíte nejdříve zkontrolovat a případně nastavit vaše pozorovací místo (první ikonka v levém vysunovacím panelu). Program stáhnete například zde: https://stellarium.org/cs/
-třetí možností je aplikace do mobilu. Pro android je jednou takovou aplikací MVS Detektor. Základní verze je zdarma a disponuje českým uživatelským rozhraním. Do androidu ji naistalujete z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.runar.issdetector&hl=cs. Samozřejmě existují i jiné aplikace pro chytré mobily, které vám po zadání vašeho pozorovacího stanoviště ukáží aktuální polohu ISS.
Prostým okem většinou můžete ISS na noční obloze pozorovat několik minut.

b) přelety ISS přes měsíční kotouč pozorovatelné z ČR
-použít můžete webovou stránku https://transit-finder.com/ (anglicky), vložíte nebo necháte automaticky nadetekovat vaši aktuální zeměpisnou šířku a délku a zvolíte, jak daleko může být místo, odkud je třeba pozorovat, vzdáleno od vašeho aktuálního stanoviště (lze zadat 1 km až 240 km) a zvolíte časové rozmezí (od kdy do kdy - ale nelze dohledávat již proběhlé události). Webová aplikace umí vytvořit pro vámi zadané parametry mapu (například i celé České republiky, viz obrázky) s pásy pozorovatelnosti, přičemž můžete zoomovat či mapu přepnout do satelitní verze apod.
Úkaz trvá necelou jednu sekundu.

c) přelety ISS přes sluneční kotouč pozorovatelné z ČR (! pro pozorování/fotografování Slunce potřebujete dalekohled/fotoaparát určený nebo speciálně upravený pro pozorování/fotografování Slunce, jinak hrozí poškození zraku či přístroje ! )
-použít můžete webovou stránku https://transit-finder.com/ (anglicky), viz výše, ignorujte podtitulek "See the International Space Station in front of the Moon!", webová aplikace zobrazí ve výchozím nastavení jak transity před měsíčním kotoučem tak transity před slunečním kotoučem.
Opět platí, že úkaz trvá necelou jednu sekundu.

d) zákryty hvězd Měsícem a planetami sluneční soustavy a zajímavé konjunkce
-týdenní přehledy nadcházejících úkazů na obloze na astro.cz: https://www.astro.cz/autori/martin-gembec.html 
-měsíční přehledy nadcházejících úkazů na obloze na Klubu astronomů Liberecka: http://udalosti.astronomy.cz/  (otevřte si vždy pdf dokument mapky, uvidíte i rubovou stranu s dalšími informacemi)

e) meteorické roje
-na astro.cz: https://www.astro.cz/na-obloze/meteory-a-meteoricke-roje.html
-https://www.imo.net/  (anglicky)

f) fáze Měsíce, okamžiky východu nad obzor a západu pod obzor pro Slunce a Měsíc
-pro hrubý odhad lze použít výše uvedený program Stellarium (najdete tam i kdy vychází a zapadají planety či hvězdy)
-fáze Měsíce přesněji: např. https://kalendar.beda.cz/rocni-lunarni
-východy a západy Slunce a Měsíce přesněji: např. https://www.in-pocasi.cz/predpoved-pocasi/cz/kralovehradecky/trutnov-421/astro/ (lze nazvolit i jinou obec v ČR)

g) zatmění Slunce
https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce.html

h) zatmění Měsíce pozorovatelná z ČR:
-v letech 2011 až 2020: https://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatmeni-mesice/zatmeni-mesice-v-letech-2011-2020.html
-v letech 2021 až 2030: https://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatmeni-mesice/zatmeni-mesice-v-letech-2021-2030.html

i) pozorování družic Starlink
-viz náš článek http://obsupice.cz/new/view.php?cisloclanku=2020041101

Zdroje a další informace najdete například:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3073886-fotograf-zachytil-z-ceska-mezinarodni-vesmirnou-stanici-pred-slunecnim-kotoucem (vyšlo 9.4.2020)
https://www.astro.cz/clanky/multimedia/zkuste-ulovit-kosmickou-stanici-pred-sluncem.html (vyšlo 9.4.2020)
https://www.calsky.com/ (anglicky/německy. dokáže vyhledat i z našeho pohledu těsné průlety ISS kolem planet)
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/astronom-vyfotil-z-plzne-manevr-americkeho-raketoplanu.A080304_094607_vedatech_itu (vyšlo 4.3.2008, ISS i s raketoplánem Atlantis na dvou snímcích Libora Šmída z Plzně)
https://www.facebook.com/astropardubice/videos/1869273349869290/ (aminace z vlastních snímků přeletu ISS přes sluneční kotouč 27.4.2020 od Hvězdárny barona Artura Krause Pardubice)
https://www.fotoaparat.cz/clanek/2248/jak-fotit-iss-mezinarodni-vesmirnou-stanici/ (krátký článek Libora Hašpla, fotografie transitu ISS před slunečním diskem a měsíčním diskem)
https://www.mychparfotek.cz/ (stránky Libora Hašpla, astrofotografie, včetně transitů ISS)

Aktualizace 16.5.2020: Doplněny snímky Richarda Kotrby a poupraven první a třetí odstavec
Aktualizace 17.5.2020: Přidán odkaz na Libora Šmída
Aktualizace 21.5.2020: Doplněna datace snímků R. Kotrby
Aktualizace 22.5.2020: Doplněn odkaz na animaci vytvořenou ze snímků Hvězdárny barona Artura Krause Pardubice
Aktualizace 22.5.2020: Doplněn odkaz na příspěvek Libora Hašpla na fotoaparat.cz a odkaz na stránky Libora Hašpla
Aktualizace 23.9.2020: Rozšířen komentář odkazu calsky.com