Jaké je u vás klima? Díl 5.: Tak jdeme na nakládáni dat, pardon nakládání s daty

V průběhu našeho miniseriálu padlo několik slibů, čemu všemu se budeme věnovat. Jeden ze slibů byl, že datům, další že si řekneme něco málo o klimatu v okolí Úpice. Abychom si dali čas, než někteří dokončí stavbu staničky či jíným přiijde domů hotová, povíme si, jak pracovat na základní úrovni s daty. Takže připravit - pozor- teď!

Jakmile začnou proudit data ze staničky, musíme mít jasno, jak je budeme uchovávat pro další použití a bádání v budoucnu. Koneckonců chceme přece studovat klima, takže za 30 či 50 let to budeme opravdu potřebovat. A mnozí i mnohem dříve. A i když někdo zvolí nejjednodušší cestu ukládání napozorovaných dat - tedy papír a tužku, doporučuji alespoň některé údaje jednou za měsíc zpracovat a zanést do počítače. Jde například o denní a měsíční maximální teplotu, minimální teplotu, každý další extrém je dobrý. To se bude hodit po čase, abychom mohli srovnávat dny, řešit průměrnost dne v roce v daném kritériu atd. Pokud to začnete dělat zpětně z ručních záznamů, tak můžete taky nad tímto úkolem strávit dosti dlouhou dobu. A v počítači se mnohem snadněji mění hodnoty napozorovaných rekordů.

Takže první radu máme za sebou. Teď pro úplné začátečníky pár termínů. Nic složitého, jen pro porozumění dalším informacím v seriálu.

Prvním termínem je průměrná teplota. Ve většině případů jde o běžný aritmetický průměr hodnot, například měsíční průměr dostanu jako aritmetický průměr denních průměrů, roční z měsíčních či denních. Ale musím mít ten denní průměr. A tady je důležitý rozdíl. Dnes je vše v pozorovací praxi jinak, většina stanic běží v digitálním režimu, ať jsou zařazeny do jakékoli kategorie. Ale v minulosti se stanice dělily na synoptické - tam se měřilo každou hodinu (na letištích pak i v kratších intervalech), a klimatické, ve většině případů obsluhované dobrovolnými spolupracovníky. A protože ti také chodili do práce a měli další povinnosti, synoptický režim byl za těchto podmínek nerealizovatelný. Po dlouhých pokusech se nakonec svět sjednotil na "klimatologických" termínech měření. A ty jsou 7, 14 a 21 hodin. Tolik slov a nakonec tak banální sdělení! Souhlasíte? Ano? No tak to jsem Vás dostal! Protože jsou tu hned dva zádrhely. Ten první je, že přes den máme interval 7 hodin. Ale mezi večerním a ranním termínem je pak okno, které je delší a nemáme ho dobře pokryté - vždyť na rozdíl od dne, kdy sem tam počasí a jeho změny zaregistrujeme i při jiné činnosti - v noci spíme. Ale potřebujeme noční počasí zahrnout do výsledku. Proto se denní průměrná teplota počítá jako

Tp = (T7 + T14 + 2 * T21) / 4.

kde T7, T,14 a T21 značí změřenou teplotu v termínech 7, 14 a 21 hodin a Tp je výsledná denní průměrná teplota.

Druhý zádrhel je, že měříme v místním čase. A co to je? No čas přímo na poledníku, který prochází Vaším pozorovacím místem. Takže pro naši hvězdárnu se zeměpisnou délkou 16° 0' 44" východní délky to znamená, že jsme o 4 minuty a 3 sekundy napřed vůči hodinkám. A v létě díky našim ekonomům ještě připočítáváme tu hodinu posunu. Ve výsledku v zimě "7" hodin = 6:56, v létě 7:56 (sekundy zaokrouhlíme v tomto případě dolů). A proč to tak meteorologové komplikují? Tak to je prosté. Každé fyzikální měření je nutno provádět za pokud možno stejných podmínek. My potřebujeme srovnávat také data nejen v různých dnech, ale také z různých stanic. a jeden z klíčových faktorů, které měření počasí ovlivní, je výška Slunce nad obzorem. Měříme-li v místním čase, pak je pro velké území tato výška v daný den stejná a data lze bez problémů srovnávat a vztahovat k sobě. A právě proto, že měříme v co možná stejných podmínkách, můžeme dostat po zpracování v námi oblíbeném programu graf průměrné roční teploty, který najdete také v prvním dílu seriálu (a ještě se k němu vrátíme v některém z dalších), nebo třeba 3D graf měsíční průměrné teploty.

Druhým termínem je maximální a minimálni teplota. Tak ono je to jasné, jen se sluší podotknout, že se odečítají k termínu 7 hodin.

Jako další je tu arktický den. To je den, ve kterém denní maximální teplota byla nižší než – 10 °C.

A zbývá pro dnešek poslední „ošklivé“ slovíčko a to tropický den. Ten je zase takový, kdy maximum je vyšší než 30 °C.

Samozřejmě podobné parametry stanovujeme i pro srážky, sluneční svit, tlak vzduchu, rychlost větru atd. Záleží na naší instrumentální výbavě. A také na tom, za jakým účelem to chceme dělat. A pozor, i poloprofesionální staničky s výstupem rovnou na web nedělají vše, takže pokud to s pozorováním myslíte vážně, nemine Vás sezení nad daty a tu a tam psaní skriptů pro zpracování v daném prostředí. Ale to patří k údělu pozorovatele počasí. A alespoň budete „pojištěni“ pro případ selhání techniky (tedy za předpokladu, že zpracované výstupy alespoň jednou za měsíc také vytisknete nebo zaarchivujete ve formátu čitelném v čemkoli, i starém). Pokud by bylo třeba nějakých tipů, tak neváhejte a obraťte se na autora - tedy na mne - zkusíme společně najít řešení pro Vás vhodné.

Tak hurá do pozorování, zpracovávání a archivování dle individuálních hledisek a pozorovaných parametrů. Jen nezapomeňme, že to hlavní k problematice klimatu přijde až v budoucnu, kdy budeme mít k dispozici delší pozorovací řadu. Takže ať jsou data přehledná, zazálohovaná a rekordy správně zaznamenané.