Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Meteorologie

* Jaké je u vás klima? Díl 3.: "Já chci doma taky měřit!" aneb "Bude stačit lékařský teploměr a hrnec?"

Vydáno dne 22. 04. 2020 (1624 přečtení)

Jak jsme si slíbili v minulém díle, dnes se podíváme na možnosti začít měřit v domácích podmínkách. V dnešní době máme obrovskou nabídku pomůcek, které jsou dostupné i běžným uživatelům a nadšencům. Také zdrojů pro inspiraci je nepřeberné množství. My si v tomto díle popovídáme o několika málo možnostech a uvedeme několik doporučení. Je ovšem na každém čtenáři, aby se případně poohlédl po dalších informach a ty zde uvedené si náležitě prověřil.

Nejprve si ovšem zodpovězme otázku z nadpisu: "Ano bude, ale ne nebude!" Cože!? Tak jak tedy? No ono záleží na tom co vlastně chceme. Pokud jen zjistit, kolik mi na zahrádce napršelo a jak vysoko se vyšplhal v létě teploměr venku, tak to stačit bude. V každém jiném případě ovšem pochopitelně nikoli. První skutečná otázka tedy zní "Za jakým účelem chci měřit?", následována dalšími dvěma - "Chci to koupit či si to postavím?" a "Kolik na to mám peněz?"

V dalším textu budeme předpokládat, že odpověď na otázku první zní "Chci měřit počasí v domácích podmínkách převážně pro vlastní potřebu". V tomto případě tu poradíme, jak na to. Nejprve ale si každý bude muset odpověďět na druhou a třetí otázku. Nebojte, nebude tu dotazník na Vaše příjmy ani zkouška z elektrotechnických dovedností. Jen tu nabídnu pár možností a inspirací. Takže:

Pokud se nechci zabývat stavbou vlastního vybavení, logicky se pohlédnu po hotových staničkách. Těch existuje mnoho typů i druhů, pro naše účely si je rozdělme na tyto kategorie:

- Domácí, které poslouží dobře většině uživatelů. Lze je v cenovém rozmezí 500 - 3000 Kč zakoupit v podstatě v každém lepším obchodě s elektronikou, z mnoha si uveďme třeba internetovou Alzu, Mall a také v dalším textu ještě mnohokrát použitý specializovaný server Meteoshop.cz . A protože zde je nabídka opravdu přebohatá, uvádím zde také jeden z mnoha prověřených typů:

Jedna z nejlepších základních staniček je totiž určitě AOK-5018B přerovské firmy EMOS. Nebudeme zde podrobně rozebírat vlastnosti, jen kromě vnitřní a vnější teploty a vlhkosti měří také atmosférický tlak, má předpověď na následujících 24 hodin atd. Ale v této kategorii je opravdu nabídka téměř nekonečná. Dovolil jsem si uvést tu, která vyhrála v testu nejlepších staniček v nejlevnější kategorii a také tu, kterou jsem si ještě před letošními testy já koupil na rychlé používání sám. Zkuste se ovšem pohlédnout i po jiných, kde hledat jsem naznačil výše a máte mnoho dalších možností.

- Poloprofesionální, ty kromě základních hodnot poskytují zpravidla možnost měření směru a rychlosti větru a spadlé srážky, mnohdy ovšem jen jednu z těchto možností, jindy s případným dokoupením dalších čidel. Ty už jsou zajímavější pro vážnějšího zájemce o meteorologii, ale také jsou logicky dražší. Cena se pohybuje přibližně od 2500 až do 15000 Kč dle značky a výbavy. A na rozdíl od těch domácích se zde dost stírá rozdíl mezi "Čínou" a "ostatním světem", tady je zákaznická základna už výrazně užší, takže kvalita hraje významnější roli a tudíž z dlouhodobého hlediska se zde udrží jen ti solidní. Ale lze pochopitelně narazit i na "čerstvé" a velmi levné varianty, tak ty raději nejdřív nechat prověřit odborníky. A abychom ani tady nepovídali teoreticky, je zde zase malé doporučení: značková Garni 975 ve střední cenové hladině a dost dobrá méně značková Hadex WH 1080 za výrazně zajímavější cenu s více možnostmi., viz materiály k oběma.

- Profesionální, i když zde pouze ve významu laického uživatele. Opravdoví profesionálové používají pochopitelně zcela jinou techniku, na kterou ovšem jen málokdo z obyčejných smrtelníků cenově dosáhne. Bavíme se totiž v tomto případě o milionech. Ale zpět k těm "našim" profesionálkám. Vystačí nám na jejich pořízení mnohem méně -"jen" 15000 -100000 Kč :-). A jako příklad si uveďme americkou firmu Davis. Na konkrétní model si chvilku počkáme, protože nejprve musíme pro něj vyrobit jeden důležitý doplněk! A s tím nám pomohou děti, které takto začleníme do tvůrčího procesu.

Ano, protože my se teď dostáváme k části pro opravdové nadšence. Ti si totiž staničku staví sami. Ale nejprve zabavme děti: Takže vezměme jednu sklenici od okurek, jeden nafukovací balónek, izolepu, provázek nebo alespoň gumičku, list papíru A4 a brčko. Nezapomeňte ani na nožík a nůžky, budou se hodit, jde to s nimi rychleji a čistěji než zubama :-).

Jo vy nevíte, do čeho jdeme? Tak pardon, stavíme nejlepší BAROMETR! Tedy vezmeme brčko, to na obou koncích pomocí nožíku v délce asi 1 cm šikmo seřízneme. Pak přes hrdlo sklenice přetáhneme a vypneme přiměřený kousek balónku (lze použít i chirurgickou rukavici - ty má dne s doma také kdekdo), který přichytíme pomocí provázku či gumičky. Nyní pomocí izolety připevníme jedním koncem brčko k střední části balonku tak, aby seříznutí mířilo k membráně a zbytek brčka ležel rovně na membráně, zčásti opřený o okraj sklenice. Zde provedene druhé přilepení brčka k membráně. Musí ale dostatečně přes sklenici přesahovat. Nakonec vezmeme list papíru, ten stočíme podél delší strany do válce nebo vytvarujeme do hranolu a slepíme zase pomocí izolepy. A je to téměř hotové. Nyní postavíme sklenici na vhodné místo, počkáme na "průměrné počasí" a po lehkém přisunutí papírového tělesa k volnému konci brčka (nesmí se ovšem papíru dotýkat) uděláte značku na papíře, kde je brčko. Pak jen průběžně sledujeme změny počasí a zaznamenáváme polohu brčka. Samozřejmě nesmíme s celou soustavou už nijak hýbat. Po celkem krátké době získáme barometr se stupnicí. Tento velice sofistikovaný přístroj pak jednak demonstruje základní tajemství konstrukce přístroje zvaného aneroid a v neposlední řadě umožňuje z trendů pohybu brčka s jistou ůspěšností předpovídat změny počasí k lepšímu (tlak stoupá - brčko stoupá) či horšímu (tlak klesá a s ním i brčko). Celý přístroj můžeme vidět na tomto obrázku.

Tak jednoduchý barometr bychom měli, teď tedy zmíněná profesionální stanička firmy Davis. Tak tu ji máme. Ano, je jich několik variant, tato je nejpropracovanější. Základní verze téhož stojí necelých 21 000 Kč, najdeme ji pod označením modelu 6152 místo 6163. No a teď opatrně omotejme sklenici barometru 2 závity zbytku provázku, upevněme je izolepou a na druhý konec připevněme krabičku od sirek s nalepeným kouskem drátu. Dovnitř vložme knoflíkovou baterii CR2032 (nebojte, ta tam vydrží léta). Když zapneme staničku Davis Vantage Pro 2+, v menu najedeme na přidání čidla. A čekáme, až se objeví náš barometr. Že ani po hodině nic? No teda, takový prachy za značku a vona ani nenajde základní barometr. Asi se "Amíci" vyflákli na ovladače :-))))) Ne, tak samozřejmě to je hloupý vtip, pouze v Americe by v návodu k použití staničky muselo být strikně uvedeno, že domácí přístroj k staničce je zakázáno připojovat a za případné škody výrobce neručí. Proto také je odpovídající "vtip" psán kurzívou, abych to odlišil od vážného textu v odstavci.

No a protože jsem se rozepsal více, než jsem původně v tomto dílu chtěl, tak na tipy ke stavbě si počkáme na příště. Tím dotáhneme staniční vybavení a v dalších setkáních se soustředíme na pozorování a jeho vyhodnocování. Tak přeji příjemné hledání staniček těm, kdo si ji chtějí koupit, ostatním úspěšné nalezení pájky a jiného elektrotechnického nářadí, zopakování základních pojmů „z elektriky“ a těším se na příště.


Související články:
Aljašské Aleuty opět řádně protřeseny (03.12.2020)
I zemětřesení se mohou scházet (03.12.2020)
Dva zajímavé otřesy v neděli 22.11.2020 (23.11.2020)
Výrazný otřes v lubinské oblasti (19.11.2020)
Dva výrazné noční otřesy (11.11.2020)
I v Chorvatsku se můžeme třást (02.11.2020)
Silné zemětřesení v oblasti řeckých Dodekan (30.10.2020)
Švýcarsko se včera třáslo (26.10.2020)
Silné zemětřesení v oblasti jižní Aljašky (20.10.2020)
Kde nám dnes ráno drnčely skleničky (15.09.2020)
Silné zemětřesení v oblasti Aljašky (22.07.2020)
Rušné a tajemné ráno 17. 7. 2020 (17.07.2020)
I odborníci se mohou "mýlit" (08.07.2020)
Pozor - už se to blíží, už to jde k nám, berte nohy na ramena! (08.07.2020)
Opět rušný víkend 20. - 21. 6. 2020 (22.06.2020)
Silné zemětřesení u Kermadekových ostrovů (19.06.2020)
Čerstvá "série" světových zemětřesení (15.06.2020)
Otřes v Indonésii (04.06.2020)
Chile, Kréta a oblast Fidži - to je středa 3.6.2020 (04.06.2020)
Kdo vrtá díru ve Středozemním moři? (21.05.2020)
Další pondělní otřes na Krétě (20.05.2020)
Zajímavé otřesy z pondělního rána (18.05.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 6.: O velkých tajemstvích (14.05.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 5.: Pár poznámek k domácímu seismometru (07.05.2020)
Zemětřesení na Krétě (02.05.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 4.: Prosím jeden seismometr za korunu nebo dvě. (30.04.2020)
V noci se otřáslo Slovensko (24.04.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 3.: Kdo tady dělá ty "hustý" vlny? (23.04.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 2.: Hej, kde máte to zemětřesení? (17.04.2020)
"Lubin" se zase otřásl (09.04.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 1.: Z Tebe třesení (09.04.2020)
Další silné zemětřesení v Kurilské oblasti (25.03.2020)
I ve stavu nouze planeta Země žije (19.03.2020)
Kurilské ostrovy zasáhlo silné zemětřesení (14.02.2020)
Rušné úterý 28.1.2020 (29.01.2020)
Silné zemětřesení ve východním Turecku (28.01.2020)
"Dvojzemětřesení" dvakrát po sobě (23.01.2020)
Silné zemětřesení v Afghánistánu (20.12.2019)
Oblast Kréty se otřásla (12.12.2019)
Nově od Jadranu (26.11.2019)
Ničivá seismika v oblasti Albánie (26.11.2019)
Vzrušující závěr prvního listopadového týdne (08.11.2019)
Dnešní silné zemětřesení na Filipínách zabíjelo (29.10.2019)
Neděle 29.9.2019- dvě silná zemětřesení (30.09.2019)
Zase jeden rušný den (25.09.2019)
Pár výrazných zemětřesení v Jaderském moři (21.09.2019)
Seismika o prodlouženém víkendu (09.07.2019)
Pěkné kousky do sbírky (26.06.2019)
Ani Evropa nezůstává zcela pozadu (28.05.2019)
Nedělní silné zemětřesení v Peru (27.05.2019)
Mohutný otřes na Papui - Nové Guinei (07.05.2019)
Pozdravil nás Středoindický hřbet (30.04.2019)
"Sváteční" otřesy na Filipínách (23.04.2019)
Otřes na Taiwanu (18.04.2019)
Poslední březnová sobota opět aktivní (31.03.2019)
Západní Turecko se dnes otřáslo (20.03.2019)
Nedělní pozdrav z Oceánie (18.02.2019)
Nový měsíc a seismika v Úpici (05.02.2019)
Noční otřes v severní Itálii (15.01.2019)
Ranní rozcvička na Jižních Sadwichových ostrovech (11.12.2018)
Oblast Ostrovů věrnosti se ozývá (05.12.2018)
Evropa se zase třese (09.11.2018)
Středozemí se od včerejška opět otřásá (26.10.2018)
Aktivita v oblasti Kurilských ostrovů (14.10.2018)
Ničivé zemětřesení v Indonésii (29.09.2018)
"Letní expedice mládeže otřásá světem" (19.08.2018)
Sváteční ráno poznamenalo zemětřesení u Kamčatky (06.07.2018)
Evropa se opět trochu třese (04.07.2018)
Rušná sobota 14. dubna 2018 (16.04.2018)
I v Rakousku se třásla zem (01.02.2018)
Zemětřesení v pohoří Hindúkuš v přímém přenosu (31.01.2018)
Další várka zemětřesení ve světě (25.01.2018)
V Číně právě proběhlo zemětřesení (12.02.2014)
Tragédie v Itálii nekončí (28.05.2012)
Běžný den seismické stanice (14.02.2012)
Silná seismická aktivita v Japonsku (14.03.2011)
Série silných otřesů poblíž Indonézie a Papuy-Nové Guinee (30.09.2010)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jan Klimeš ml | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Hvězdárna v Úpici, EMOS s.r.o., Meteoshop.cz
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs