V minulém povídání o Slunci jsme se zmínili o důvodech, proč studujeme sluneční atmosféru, které říkáme též korona. Dnes se zaměříme na jednu z oblastí, kterou se na úpické hvězdárně zabýváme. Umožňují nám to detailní snímky pořízené během úplných zatmění Slunce jak naší hvězdárnou, tak jinými pozorovateli. Zajímavé výsledky z tohoto oboru byly publikovány v prestižních astronomických časopisech Solar Pysics a Astrophysical Journal.
Sluneční koróna mění svůj tvar během slunečního cyklu, který trvá přibližně 11 let. Běhm něho se mění nejen množství slunečních skvrn na slunci pozorovaných, ale právě i tvar koróny. Během slunečního maxima bývá rozprostraněna okolo celého slunce v nepřeberném množství různě mohutných paprsků, v době minima pak bývají mohutné paprsky pozorovatelné zejména kolem slunečního rovníku. Co je skutečnou příčinou těchto změn se astronomové také stále dohadují, byť nejpravděpodobnější a téměř jistou příčinou jsou proměny magnetického dynama uvnitř Slunce. Velmi zjednodušeně řečeno, v době minima je magnetické pole "jednoduché" a naopak v době maxima sluneční činnosti je velmi komplikované. To je ale opravdu velké zjednodušení. I těmito záležitostmi se v Úpici na hvězdárně zabýváme, ale o tom jindy ...
Ovšem sluneční aktivita je velmi výrazná i v řádech mnohem menších. nyní se budeme zabývat těmi, které trvají několik minut. Na tomto snímku vidíte sluneční korónu, jak byla pozorována v roce 2006. Naše hvězdárna byla pozorovat v Egyptě a Turecku, ostatní pozorování byla provedena jinými pozorovateli. A to na pozorovacích místech od Nigeru až po Turecko.
V tomto případě jsme se zaměřili na velmy dynamický, tzv. polární paprsek v oblasti severního slunečního pólu. Na obrázku je tato oblast vyznačena v kruhovém výřezu. Na zvětšených detailech z Libye a Turecka je spodní "hrana" plazmatu v polárním paprsku označena žlutou šipkou. Je vidět, že se tato vyskytuje na snímku z Turecka mnohem výše nad Sluncem. Tento rozdíl představuje cca 100 000 km a časový rozdíl mezi snímky je asi 30 minut. Po velmi přesném proměření snímku pořízených na šesti pozorovacích místech jsme určili rychlost pohybu rázové vlny skrze paprsek na 59 až 74 km/s.
Během dalšího studia a porovnáváním dalších snímků jsme na obrazu z Nigeru nalezli v čase, který jsme získali extrapolací rychlosti pohybu opačným směrem, tedy ke Slunci, v místě ukotvení paprsku zajímavý objekt (vyznačený bílou šipkou). Při podrobnějším pátrání jsme zjstili, že by se mohlo jednat o tzv. eruptivní makrospikuli, která by mohla být původcem celé dynamiky tohoto paprsku. Ale o tom zase někdy příště.
Pohyby ve sluneční atmosféře v pohledu úpické hvězdárny
