Vzhledem k tomu, že se k nám na hvězdárnu v tomto karanténním období nemůžete podívat, pokusíme se Vám přinést hvězdy, planety i Slunce domů. Nebojte, nebudeme Vás obtěžovat u večeře ani hlídat, zda nás opravdu sledujete. Jen se Vás pokusíme v jednotlivých příspěvcích přivést na jiné myšlenky a obrátit Vaše zraky i k obloze. Vždyť je tam toho tolik zajímavého. Dalekohled si sice budete muset vzít svůj, ale pokud jej nemáte, nezoufejte. Hodně věcí na nebi je možno vidět i pouhýma očima. A to právě zvlášť na večerní obloze tohoto týdne. Tak tedy, s chutí do hlubin vesmíru s úpickou hvězdárnou.
Vlastní astronomická pozorování můžete začít vlastně už před západem Slunce. Do něho se sice bez ochranných pomůcek jako je třeba silné svářečské sklo, nebo speciální sluneční ochranná fólie není možno se dívat, ale pokud zapadá, navíc ještě třeba za vrstvou jemné oblačnosti, můžeme si užít hezkých přírodních scenérií. A pokud Vás bude Slunce zajímat ještě více, můžete se podívat třeba webovské stránky úpické hvězdárny. Zde kromě dalších informací a pozorování naleznete třeba i pohled na Slunce.
Pokud nám již Slunce zapadlo, můžeme se těšit na noční oblohu. Hlavní dva objekty, které jistě nepřehlédneme jsou planeta Venuše a Měsíc. Planeta Venuše je velmi jasná a nachází se na rozhraní souhvězdí Berana a Býka. Svítí nažloutlým světlem a určitě si ji nespletete s žádnou hvězdou. Po Měsíci je totiž nejjasněším objektem večerní oblohy. Dosahuje jasnosti -4,4 mag, což je opravdu jasný objekt. Ostatně, planetu na obloze rozeznáte od hvězdy například tím, že se její obraz téměř nemihotá, na rozdíl od obrazu hvězdy. Ta jako zdánlivě bodový zdroj světla podléhá deformaci dráhy paprsku skrze různě husté vzduchové hmoty. Nám se pak zdá, že na obloze "mihotá". Planeta naopak na obloze zabírá sice malou, ale přeci jen měřitelnou plošku a v ní se mnohé z tohoto mihotání vlastně "ztratí". Jas Venuše je tak intenzivní, že není problém ji vyfotografovat ani mobilním telefonem, jak ostatně ukazuje náš obrázek.
Měsíc se nám bude postupně zvětšovat z úzkého srpku až nakonec do první čtvrti, která nastane 1. dubna. Zde uvedený snímek je z července loňského roku z doby, kdy byl mladý Měsíc "starý" přibližně 48 hodin. Jak bude Měsíc dorůstat a ještě než dosáhne první čtvrti, tedy tvaru písmene "D", budete si moci všimnout slabého svitu jeho nenasvícené části. Toto světlo je vlastně slunečním světlem, které se odrazilo od naší Země a osvítilo část měsíční koule, která není slunečním světlem nasvícena přímo.
Pohledem na mapku zjistíme, že bychom si na první pohled Venuši snad přeci jen mohli poplést s nějakou jasnou hvězdou, nebo ne? Myslím že ne, kromě jasnosti Venuše svítí světlem nažloutlým a nejbližší jasná hvězda je Aldebaran v souhvězdí Býka a ta je červenavá. Mapka ukazuje stav večer po západu Slunce 28. března, kdy bude poblíž ještě srpek Měsíce. A samozřejmně zde nalezneme i souhvězdí Orion, Býk, Malý pes, Vozka a další, ale o těch zase někdy jindy.
Takže se nebojte zimy a pokud bude jasno vyjděte na zahradu či na balkón a podívejte se směrem k západu na Venuši a Měsíc.
Snímky do článku pořídili Radovan Mrllák, Richard Kotrba a Marcel Bělík. Mapka byla pořízena v programu Stellárium.
Večerní obloha tohoto týdne
