Téměř neviditelný bolid

Večer 31. března prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.

Odraz tak jasného objektu, pohybujícího se přesně na spojnici vysílač – přijímač by měl zanechat na radiových záznamech opravdu výraznou stopu. To se však nestalo a na chvíli vyvedlo z míry všechny radiové pozorovatele. Nastala výměna mailů a dat a nakonec jsme záznamy vydolovali. Byly ovšem velmi slabé. Nejdříve jsme měli k dispozici záznamy z observatoří Svákov (Soběslav), Úpice poté ZVPP (České Budějovice). Chyběla informace z poslední stanice v Hradci Králové. Nakonec jsme získali i tuto informaci a skutečně, poloha jejího záznamu ležela přesně v místech, kde ležet měla. I časové posloupnosti odpovídají pozorováním získaným Evropskou bolidovou sítí. Bolid začal zářit ve 20 hodin 33 minut a 41 sekund a svítil přibližně 35 sekund, tedy do 20 hodin 34 minut a 16 sekund. Záznamy ze stanic Úpice, Hradec Králové, Soběslav a České Budějovice jsou po řadě ve 20:34:00,0, 20:34:02,0, 20:34:07,5 a 20:34:09,5. Proč však byl záznam tak slabý?
Při podrobném pohledu připomínají záznamy spíše odraz signálu od družice, než od ionizované stopy vytvořené tělesem brzděným v zemské atmosféře. Jak ukazují závěry Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR, jednalo se o velmi pomalý a téměř tečný bolid. Nevýrazné a ploché maximum nastalo přibližně v polovině dráhy, tedy okolo 20:34:00. To odpovídá přibližně pozorováním z Úpice a Hradce Králové, kde je odraz nejsilnější. Žádná ze stanic nezaznamenala ionizovanou stopu za tělesem.
Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. I když radarový záznam postrádá „diváckou a mediální“ atraktivitu, doufáme, že znalost dráhy a charakteru světelného záznamu z Evropské bolidové sítě nám umožní jednak kalibraci našich radiových pozorování, jednak nám pomůže lépe pochopit děje při průletu takového tělesa atmosférou.