Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Akce 2004

* Nenechte si ujít dubnových 14 dní s planetami

Vydáno dne 06. 04. 2014 (4212 přečtení)

hvezdarna v upiciMěsíc duben je astronomicky opět jeden ze zajímavějších. 8. dubna nastává opozice Marsu, planeta Jupiter kraluje obloze a na jihovýchodě se začíná pozdě v noci objevovat i prstencem obklopený Saturn. Navíc nás čeká 15. dubna úplněk. Co více si přát pro návštěvu hvězdárny i s menšími dětmi. Ty mají nejraději právě Měsíc a velké planety. Nejen že je krásně uvidí, ale mohou si je potom i namalovat....



JupiterPlaneta Jupiter je již "stálicí" naší oblohy. Nalezneme ji zvečera nad západním obzorem, svítící nezaměnitelným jasem. Již menším dalekohledem spatříme, podobně jako Galileo Galilei na počátku 17. století, čtyři nejjasnější měsíce - Io, Europu, Ganymed a Kalisto. Každou noc, dokonce každým okamžikem se jejich poloha vůči kotoučku Jupitera mění, a tak někdy spatříme všechny čtyři, jindy je některý z nich skryt za planetou, nebo se nalézá, téměř nepozorován před pásy oblačnosti "pomalovaném kotoučku.

Planeta Saturn se teprve připravuje na svůj vstup na oblohu, ovšem v polovině noci ji již nad východním obzorem nalezneme. Saturn Prstence jsou nyní v příjemné poloze k pozorování a v dalekohledu (vše ovšem spíše až na konci dubna) uvidíme i několik nejjasnějších měsíců této obří plynné planety. Není to tak dávno, kdy byly tyto obří planety (tedy Jupiter a Saturn, následně pak Uran a Neptun) ve středu zájmu astronomů i veřejnosti. Sondy Pioneer i Voyager a i další kosmické laboratoře přinášely spousty snímků a vědeckých údajů. Dnes již je situace trochu jiná. Až na vyjímky kosmické sondy míří k jiným objektům naší Sluneční soustavy, ovšem 16. července nás v souvislosti s Jupiterem čeká ještě jeno výročí - 20 let od dopadu komety Shoemaker-Levy 9 na tuto planetu. I u nás na hvězdárně se můžete těšit na doprovoné akce.

MarsPlanetou, která je nyní v "hledáčku" zájmu vědeckých institucí a kosmických agentur. Je-li hlavní motivací problematika návštěvy této rudé planety kosmonauty z důvodu vědeckého, kolonizačního či pouze z politické prestiže ponecháme budoucnosti. Nás však bude v tuto chvíli více zajímat opozice této planety 8. dubna, spojená s obdobím její dobré viditelnosti. Dříve byly tyto opozice vhodnými termíny pro pozorování tehdy neznámé planety, dnes jsou spíše lákadlem pro potěchu oka pohledem dalekohledu. Díky přiblížení planety k naší Zemi můžeme i menšími dalekohledy spatřit některé podrobnosti na jejím povrchu, nebo alespoň jejich náznaky. I když tentokrát bude zdánlivý průměr kotoučku planety (15") téměř o 10 obloukových vteřin menší než při velmi příhodné opozici v roce 2003 (25", z této doby pochází též přiložený obrázek), i tak se můžeme těšit na snad zajímavý pohled.

uplnekCelou planetární scenerii bude doprovázet Měsíc, dorůstající do úplňku (15. dubna) a poté úbývajícího do novu. Díky velké fázi, tedy právě v období kolem úplňku, se můžeme podívat na měsíční moře i další útvary v jiných fázích poněkud skrytých. Krásně spatříme i světlé paprsky vycházejících z mladého kráteru Tycho. Ten je se svými 109 milióny let stáří benjamínkem mezi velkými krátery. Tato impaktní struktura, nacházející se v jižní části Měsíce má 85 kilometrů v průměru a hloubku téměř 5 kilometrů. Světlé pruhy z kráteru vycházející jsou tvořeny sekundárními krátery a horninou vyvrženou z místa dopadu asteroidu, který kráter vytvořil. Díky tomu, že tato vyvržená hornina ještě nestačila ztmavnout působením slunečních paprsků a dopady mikrometeoritů jako okolní horniny, jeví se nám ve světlých barvách. Na západní straně od kráteru se nalézá místo zcela bez paprsků. Usuzujeme z toho, že kráter vznikl šikmým dopadem tělesa, které přiletělo ze právě od západu. Jinak je na tom kráter Koperník. I z něho sice vycházejí do všech směrů pruhy vyvržených hornin, díky stáří více než 800 miliónů let jsou však již o poznání tmavší. Jeho průměr je 93 kilometrů, hluboký je téměř 4 kilometry a je obkroužen 900 metrů vysokými valy. Uprostřed se vypínají do výšky 1200 metrů vrcholky centrálního pahorku.

Ja vidíte, je toho hodně, co můžete na nebi v následujících 14 dnech spatřit. Nebojte tedy, udělejte si noční procházku, nebo přijeďte autem a podívejte se na oblohu nejen z balkónu, ale i dalekohledy úpické hvězdárny. My se těšíme na Vaši návštěvu.

Pozorování jsou možná pouze za jasné oblohy.

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Marcel Bělík | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs