Přibližně ve stejné době, kdy se teploty ovzduší začaly nebezpečně blížit magické čtyřicetistupňové hranici a kdy se úpické náměstí plnilo návštěvníky místní pouti, v pátek po šestnácté hodině, začaly se na kopec nad městečkem sjíždět zvláštní postavy na kolech. Při podrobnějším ohledání těchto postav však bylo možno zjistit, že se nejedná o cyklisty, jak by bylo možno předpokládat, nýbrž o „Ebicyklisty“.
Na Hvězdárnu v Úpici tato, letos více než čtyřicetičlenná skupina astronomů dorazila po jedenácti letech od roku 2002. Celkem byli Ebicyklisté v Úpici již potřetí. Poprvé se tak stalo hned při prvním ročníku v roce 1984. Ten letošní třicátý téměř přesně opakoval ročník první a vedl po trase Cheb – Horšovský Týn – Rokycany – Sedlčany – Vlašim – Pardubice – Úpice – Sloupnice. Trasa z Pardubic do Úpice čítala 83 kilometrů a účastníci ji absolvovali v opravdu pekelných podmínkách. Také to na nich bylo vidět. Kapalo jim snad i z kol a nebylo to jen návštěvou u havlovického vodníka. Mnozí odpadli do říše snů ještě dříve, než začala večerní porada před nadcházející poslední etapou a propásli i večerní pozorování Saturna dalekohledem úpické hvězdárny. Ti co však vydrželi, se shodli, že pohled úpickým, více než sto let starým dalekohledem Barona Artura Krause na tuto prstencem obklopenou planetu byl velmi krásný, ne-li nekrásnější za celou cestu.
Někteří stihli ještě absolvovat večerní prohlídku hvězdárny, ostatní tak učinili až ráno před odjezdem na etapu poslední, téměř stokilometrovou. Celkem měli Ebicyklisté ujet 635 kilometrů. No potěš ...
Podrobnosti o fenoménu
Ebicykl naleznete na internetových stránkách
http://www.ebicykl.cz/.