Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

* Úpická hvězdárna zve na pozorování Saturnu

Vydáno dne 04. 06. 2013 (2894 přečtení)

Planeta Saturn. Foto: NASA.Na noční obloze lze již v pozdních večerních hodinách spatřit v souhvězdí Panny planetu Saturn. Jako poměrně výrazný bod na obloze patří mezi nejjasnější objekty nebe a lze ji najít i ve městech. Nejkrásnější je ovšem planeta Saturn v dalekohledech, ve kterých se v plném rozsahu dají sledovat její výrazné prstence. Planeta se tak právem řadí k nejhezčím objektům nočního nebe a úpická hvězdárna ji bude nabízet všem návštěvníkům za jasného počasí po celý červen.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici ze dne 4. června 2013.

Planeta Saturn má hned několik výsad, které ji činí ve Sluneční soustavě výjimečnou. Jde o druhou největší planetu naší soustavy s rovníkovým průměrem přibližně 120 tisíc kilometrů, tvořenou zejména plynem z lehkých prvků. Díky jejímu průměru ji můžeme spatřit bez obtíží pouhýma očima, i když ji od nás dělí propastná vzdálenost více jak půl druhé miliardy kilometrů. Průměrná hustota planety je nejmenší ze všech v naší planetární soustavě, činí asi 0,7 g/cm3. Kdybychom tedy měli dostatečně velký oceán a planetu mohli bezstarostně položit na jeho hladinu, ležela by na něm jako nafukovací míč při letních radovánkách. Pozoruhodná je rovněž soustava měsíců planety. V současnu se jejich počet pohybuje okolo 60. Skutečný počet se ovšem neustále mění, protože Saturnova gravitace sdružuje v jeho okolí spoustu těles od malých balvanů po řádově tisícikilometrová tělesa a ne všechna jsou přirozenými satelity planety. Tím nejznámějším přirozeným satelitem je Titan o průměru větším jak planeta Merkur, 5150 km. Titan je obklopený oranžovou metanovou atmosférou. V roce 2005 byl poprvé v historii navštíven pozemskou družicí v rámci mise Cassini-Huygens. Titanova atmosféra fascinuje vědce neustále, neboť v takové vzdálenosti od Slunce a v tamních nehostinných podmínkách jde paradoxně o atmosféru nejvíce se přibližující svým složením tomu, co panovalo na Zemi přibližně v první pětině doby její existence.

Pochopitelně tím nejzajímavějším u planety je její soustava prstenců. Nejde o nic jiného než kamení a prach rozmělněný v rovině okolo rovníku Saturnu, který obíhá stejně jako jeho měsíce kolem planety. Díky perfektnímu rozložení v gravitačním poli planety a za výrazného vlivu největších měsíců Saturnu se prstence zdánlivě drží okolo planety jako neměnná gramofonová deska. Ukazuje se však, že tento spektakulární zjev je u Saturnu jen dočasný a prstence se za dobu řádově statisíců let částečně rozpustí a částečně napadají do plynné atmosféry planety.

Sklon prstenců mezi lety 2001-2029. Foto: Wiki.Pozorovatelům na Zemi planeta Saturn každým rokem ukazuje prstence pod jiným úhlem. Rovina Saturnových prstenců neleží v rovině zemské dráhy, takže za dobu oběhu Saturnu se prstence při pohledu ze Země jakoby vyklápí a pak zase sklápí. Podobně jako kdybychom sledovali talíř na tyči žongléra, jen o dost pomaleji. Saturn oběhne Slunce jednou za asi 30 let. Za tu dobu se stane hned dvakrát, že se prstence octnou v rovině pozorovatele. Jelikož jsou tvořené kamením o průměru maximálně několika set metrů, na několik dní se prstence i ve velkém dalekohledu doslova vytratí. Naposledy tomu bylo v září roku 2009, znovu se toho dočkáme v březnu roku 2025. Naopak v letech nejbližších budou prstence čím dál výraznější.

Planetu najdeme na obloze v souhvězdí Panny na východ od zhruba stejně jasné hvězdy Spica. Odlišit ji od hvězdy lze jak zabarvením – Saturn je mírně nažloutlý, Spica spíše namodralá, tak i menším poblikáváním v neklidu zemské atmosféry. Při pohledu dalekohledem planeta nabízí jednak pohled na své prstence a nejjasnější měsíce, ale také stín prstenců vrhaný na planetu a stín planety vržený na Slunci odvrácenou část prstenců. Při lepším pohledu pak člověku neunikne temná mezera mezi světlejším vnitřním a tmavším vnějším prstencem, způsobená gravitačními vlivy největších měsíců. Samotný kotouček planety rovněž není jednolitý, ale táhnou se na něm temnější atmosférické pásy. To vše už při použití malého dalekohledu o průměru objektivu okolo 5 cm. Většina hvězdáren včetně té úpické přitom disponuje přístroji s průměrem více jak 4x větším. Saturn je proto naprosto úchvatný a máločím nahraditelný objekt nočního nebe.

Viditelnost Saturnu v letošním roce je nejlepší v květnu, červnu a červenci. V srpnu se planeta začne ztrácet nízko nad západním obzorem za soumraku a v září již bude takřka nepozorovatelná. Hvězdárna v Úpici vyhlásila právě z tohoto důvodu na měsíc červen pozorovací akci s názvem „Saturn – pán prstenců“. Pokud chcete překrásnou planetu spatřit, přijďte za jasného počasí na hvězdárnu jakýkoliv den kromě neděle, vždy mezi 22. hodinou a půlnocí. Mimo Saturn budeme pozorovat i další viditelné objekty Sluneční soustavy či krásy vzdáleného nebe.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek o Saturnu na webu České astronomické společnosti
[2] Podrobné informace na Wikipedii (převzaté z ověřených a aktuálních zdrojů)
[3] Aktuální snímky Saturnu a jeho měsíců z družice Cassini

Tisková zpráva ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF

Petr Horálek
Tiskový tajemník Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 477 646
Mail: horalek@obsupice.cz


Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs