Počasí se ne a ne umoudřit, takže ohlašované kometární randezvous komety PanSTARRS a galaxie M31 můžeme sledovat jen prostřednitvím internetu. Je to vážně škoda. Na druhou stranu - veškeré ty krásné obrázky vznikají zejména v místech s neskutečně čistým vzduchem (vysoko v horách nebo i za polárním kruhem), takže ty pohledy od nás pouhýma očima by určitě tak krásné nebyly. Tak jako tak je průběh nebeského přiblížení komety ke galaxii mimořádně spektakulárním pohledem a bude se na něj dlouze vzpomínat. Od konce týdne je "vějíř" (rozuměj neobvykle široký ohon) komety PanSTARRS pozorovatelný v podstatě po celou noc. Pochopitelně nejlepší je zvečera, kdy neruší Měsíc.
Kometa se ke galaxii pozvolna přiblížila na nebi "odspod". Přesně to, co se očekávalo, také nastalo. Překrásný vějířovitý ohon doslova splynu či přešel v okraj galaxie, takže na některých snímcích není pořádně znát, kde je mezi objekty hranice. Kometa postupuje směrem k severozápadu, čili jakoby napravo nahoru od galaxie. Ještě dnes a zítra tak bude pohled na obě tělesa vzácně fotogenický. Jasnost obou objektů je podobná - okolo 3,5 magnitudy. To bohužel vylučuje jejich rande sledovat z měst. Mlhavé objekty s takovým jasem (a při tak malé výšce nad obzorem) se už zkrátka vytratí v jasu oblohy.
I když by se mohlo zdát, že jsou tělesa zhruba stejně veliká, rozhodně tomu tak není. Kometa je sice v tuto chvíli i se svým ohonem bezpodmínečně největším tělesem Sluneční soustavy (její jádro má sotva 1 km v průměru, ale viditelný ohon překračuje svou délou patnáctinásobek průměru Slunce). Přesto na rozměry galaxie nemá. Galaktický gigant je asi 70 miliardkrát větší (a pochopitelně - díky podobné úhlové velikosti - asi 70 miliardkrát dál od nás než kometa).
Možná se zdá, že barva ohonu komety je stejná jako barva ramen galaxie, není tomu úplně tak. Prachové částice komety odráží jen sluneční světlo a na opravdu dobré obloze by tak měl ohon vyniknout ve žlutavě bělavých barvách. Podobnou barvu má třeba sluneční koróna, která svítí obdobným způsobem - rozptyluje sluneční záření (z fotosféry) na volných elektronech. Průměr elektronů je ovšem přeci jen o několik řádů menší než průměr nejmenších částic z ohonu komety, navíc jsou to částice zmrzlého prachu obalené ledem, takže princip rozptylu je trošku jiný. Ovšem barevně to vesměs ladí. Zatímco u ramen galaxie sledujeme barvy vzniklé směsicí světelných signálů od různých typů hvězd. Nejčastěji jsou to hvězdy o něco hmotnější jak Slunce, více oranžové, ovšem u samého okraje rovněž velmi mladé namodralé hvězdy např. v mladých ostrovech otevřených hvězdokup. Barvy galaktických ramen jsou proto spíše fialovo-modré, až k centru galaxie barvy přechází do žlutava a oranžova (tam se nachází hmotní rudí obři s velmi krátkým a bouřlivým životem).
Kometa se dál sune směrem z Andromedy do Cassiopeji, ovšem rychle slábne. Dalekohledem bude dobře pozorovatelná ještě asi dva měsíce. Od konce týdne na naší obloze nezapadá - je vidět po celou noc, nejlépe večer a časně ráno. Od asi 20. dubna začne rušit Měsíc, čili do té doby se vyplatí kometu stále vyhlížet. Byť se tedy už bez dalekohledu neobejdete...
Další snímky komety a galaxie můžete najít v průběžně aktualizované galerii na Spaceweather.com.
Jak kometa olízla galaxii
