Nahánění komety PanSTARRS (3): Tajemství hradu... v Podhradí

Zatímco předchozí dvě výpravy byly ve znamení dlouhých cest k hranicím i za ně, v pátek 15. března 2013 se nám už počasí slibovaně moudřilo a vyčistilo západní obzor pro pohled na kometu. Páteční nahánění bylo tak konečně bez stresu a jen o niterném výběru nějakého krásného prostředí pro vznik pěkného fotografické vzpomínky. Protože jsem musel do Pardubic a pak dál na Seč, nebyla lepří volbou pro focení mystická Lichnice. Koneckonců právě na ní vznikl pro mě asi nejkrásnější pohled na tuto kometu zatím vůbec.

Počasí se moudřilo jen pomalu a jasno mělo být zejména na západě našeho území. Zrovna hrana jasna se plynule nasouvala v pásu od Hradce Králové po Lichnici - krásnou zříceninu nad městečkem Podhradí v Železných horách. Tam jsme se nakonec pomerně náhodně octli se sestrou krátce po západu Slunce. Měsíc už svítil vysoko nad stromy a kometa se schovávala na soumračným jasem přepálené obloze. Přesto tam ta mrška byla a neodradil nás ani mráz, abychom si na ní v další asi půlhodině postupně vyčíhali.

Kometa se skutečně ukázala v důmyslně proměřeném místě, které žel rychle dohnala řídká obzorová oblačnost. Naštěstí se díry v ní občas významně roztáhly a jediněčný prachový ohon s podvojným proudem se překrásně vykreslil už v binokuláru 11x70. Pochopotelně nastalo kýžené období focení, které si tentokráte kladlo za cíl estetiku. A myslím, že cíl byl dotažen do puntíku. Zejména pak díky kamarádovi, který se na Lichnici opět poměrně náhodně vyskytl a umožnil být jednou ze tří hlavních rolí na snímku v úvodu.

Zpracování úvodního snímku: Snímek je jednou expozicí přes Canon 6D, obj. 200/4, ISO 6400, exp. 1,3 s. V Adobe Photoshop CS5 upraveny křivky a v Adobe Lightroom potlačen šum. Jas komety je v jisté míře optickým klamem - objektiv zabírá jen malé zorné pole (siluety stojící na obzoru jsou asi 70 metrů daleko). Pouhýma očima byla kometa vidět jen slabě, navíc v době větší tmy už ležela na hraně oblačnosti.