Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Informace

* Fotografie: Přechod Venuše přes H-alfa filtr

Vydáno dne 05. 03. 2013 (2919 přečtení)

Přechod Venuše 2012 přes H-alfa filtr. Foto: Petr Horálek. Jarní sluníčko už nás poprvé zahřálo na tváři i zádech, ačkoliv meteorologové ještě smutně upozorňují na návrat mrazivého počasí v příštím týdnu. Abychom se přeci jen zahřáli při těchto předpovědích, vraťme se nyní o celých 9 měsíců zpět do hřejivého počasí na počátku června 2012. Právě toho dne se na obloze téměř po celém světě dal pozorovat poslední přechod Venuše přes Slunce na více jak století. Úžasně nakonec vyšlo počasí i v České republice, díky čemuž tisíce lidských českých očí ulpělo v časných ranních hodinách přes bezpečný filtr na vycházející Slunce s pihou na tváři. Znovu už to z nás nikdo nezažije. A historicky šlo o sedmý úkaz svého druhu, který se podařilo pozorovat a dokumentovat. Nejen proto byl jev výzvou i pro fotografy, jejichž i průměrný materiál je hodnotným ilustračním odkazem pro další generace. I tento snímek je nepochybně jedním z nich...


Patrně se mezi vámi čtenáři najdou i ti, kteří postávali na ranní mlhou obklíčené krajině na parkovišti úpické hvězdárny a vyhlíželi první paprsky Slunce. A dočkali jste se, že? Východ Slunce byl beztak majestátný, ale ta šišatá, později kruhová piha byla mimořádnou třešničkou na dortu. Byla vidět očima přes filtr a v dalekohledu se kontrastně vyjímala oproti slunečním skvrnám, které zas tak tmavé nebyly. Zatímco Venuše prostě svým kotoučkem zastínila malý kousek Slunce, sluneční skvrny ve skutečnosti svítí samy o sobě a pouze mají nižší teplotu, pro kterou se na světlém slunečním kotouči tváří temně. Ten pohled trval něco málo přes dvě hodiny a pak, když Venuše nadobro opustila sluneční kotouč, jsme mohli jen šťastně poznamenat: "Tak jsme to viděli. Snad se to zalíbí i našim vnoučatům za 105 let..." Navíc za těch 105 let to v České republice vidět nebude, úkaz kompletně proběhne pod obzorem. Takže správně by se mělo říct, že až za 113 let. V prosinci roku 2125...

Pohled na přechod Venuše nabízel fotografům spoustu námětů. Pochopitelně ty nejobvyklejší sestávaly s kompozičně nápaditých pohledů, kdy Slunce s pihou trefilo přelétající letadlo, Slunce s pihou vycházelo nad mořský horizont, Slunce s pihou si člověk promítl důmyslnou cestou na svoji dlaň... Díky moderní technologii a hlavně její cenové dostupnosti se ovšem už nemuselo při posledním přechodu Venuše (i při tom předposledním v roce 2004) fotografům jenom zdát o tom, že by chtěli obraz přecházející planety zachytit na tzv. H-alfa pohledu na Slunce. I snímek v úvodu je toho důkazem, byť vznikl za dost divokých podmínek (jako například omylem špatně zvolená kvalita snímků... a dlouhé měsíce tak fotky ležely v počítači ladem, než si autor našel cestu, jak z nich "něco" vytáhnout).

A co že tedy na tom snímku vlastně vidíme? Na snímku je Slunce přes tzv. H-alfa filtr, který propouští pouze úzkou část slunečního světla, v níž svítí za specifických podmínek vodík a s ním i plazmatické útvary ve slabě svítící obálce Slunce, tzv. chromosféře. Na okraji Slunce jsou vidět "jazýčky" zvané protuberance, které jsou ve skutečnosti velkými smyčkami horkého plazmatu klouzajícího po lokálních magnetických smyčkách. Temný "had" uprostřed je tzv. filament - stejný útvar jako protuberance na okraji Slunce, avšak promítnutý na sluneční kotouč. Temný kroužek dole je pochopitelně Venuše, o něco světlejší flíčky pak sluneční skvrny. Slunce je na okraji jakoby potemnělé oranžovým lemem. To je bohužel z velké části defekt způsobený nedostatečně kvalitními daty ke zpracování. V malé míře je to ovšem i fyzikální úkaz - Slunce svítí nejvíce na středu kotouče, neboť tím směrem se díváme přímo do hlubších a žhavějších (čili zářivějších) částí slunečního tělesa. Čím více hledíme k okraji, tím méně světla nám jde od centra a sledujeme zář jen těch okrajových vrstev Slunce. Odborně se jevu říká "okrajové ztemnění" a je to takový nejokatější důkaz, že teplota Slunce směrem k jeho jádru roste. Přes všechny nešvary jde o snímek, který autor ve svém životě už skutečně nikdy nepořídí, takže v tomto případě se rozhodně vyplatilo z relativně "nanicovatých" dat ještě něco vytáhnout...

Zpracování: Pořízena sada 10 snímků přes dalekohled Lunt LS60 THa na poháněné montáži, exp. 1/128, ISO 100. Snímky oříznuty v programu Adobe Lightroom (na původních snímcích zabíral sluneční kotouč méně jak třetinu záběru) a sesazeny v programu Registax. Výsledný snímek upraven v Adobe Photoshop (křivky, kontrast, teplota barvy).



[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Petr Horálek | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs