Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Meziplanetární hmota

* Čeljabinský meteorit s Tunguskou nesouvisí

Vydáno dne 17. 02. 2013 (3778 přečtení)

Pád bolidu. Foto: T. Isajeva. Po nedávných událostech z Ruska se zvedla masivní vlna zájmu o problematiku meteorů, meteoritů, ale rovněž i bezpečí života na Zemi při úvahách nad reálným nebezpečím z vesmíru. Mezi těmito někdy až absurdními diskuzemi – které se nevyhnuly ani řečem o UFO – se trošku právem někteří lidé ptají, nakolik je pád bolidu nad čeljabinskou oblastí Uralu spojená s Tunguským meteoritem v roce 1908. Obě dvě události přeci byly za poslední století patrně nejsilnější svého druhu a obě se udály nad územím Ruska. Ovšem věřte, či ne, tady fyzická souvislost s oběma událostmi končí. Přečtěte si proč.


Mírné pozastavení si zaslouží už rozdílné „chování“ obou jevů. O meteoritu v Tungusce víme, že se jej nepodařilo nikdy nalézt, neboť došlo k explozi tělesa poměrně nízko nad zemí, mezi 5-10 kilometry. Následná rázová vlna pak smetla (naštěstí neobydlenou) oblast asi 2000 plošných kilometrů, srovnala se zemí rozsáhlý lesy s asi 60 miliony stromů a zapálila obří požáry v té oblasti. Těleso se však nikdy nenašlo, neboť první expdice dorazily do míst až 20 po pádu. U čeljabinského meteoritu se těleso drolilo po výbuchu výše nad zemí. Z videí je patrné, že po této explozi došlo pouze k fragmentaci tělesa a jeho menší kousky putují k zemi dál. V patřičné fázi zbrzdění pohasínají svou plazmatickou zář a k (údajnému) kráteru v čebarkulském jezeře putuje jeden z nich již poměrně tiše volným pádem. Nakolik bylo složení materiálů z oblou těles odlišné, nelze zcela říct a samozřejmě velkou roli hraje i různá velikost obou těles. Přesto by se dalo vytušit, že materiál patrně stejný nebyl.

Značně pádnějším argumentem je směr letu původního tělesa. Zatímco u Tungusky se hovoří o časném ránu, kdy extrémně zářivá koule (někde válec) putuje na východ, údajně i z českých pozorování, čeljabinský bolid se k zemskému povrchu prodíral od východu na jihozápad. Z roku 1908 bohužel zdaleka nepochází tolik pozorování jako z letošní události, ale dalo by se usoudit, že i úhel vstupu do atmosféry a rychlost byly odlišné.

Vykácené lesy v Tungusce. Foto: Wiki.V zásadě nejpádnějším faktem ale zůstává, že kdyby byla obě tělesa nějak vývojově spojená, zasáhla by Zemi i po stoleté mezeře ve stejném období. Když si totiž představíte dráhu Země a dráhu proudu meteoroidů, tak tyto dvě dráhy se zákonitě musí protínat v jednom bodě, do něhož Země každý rok spěje ve stejném období (v toleranci několika desítek hodin). Je to stejné, jako když se každoročně těšíme na letní Perseidy – meteorický roj vrcholící vždy okolo 12. srpna. Právě toho data Země prochází proudem meteoroidů z komety Swift-Tuttle a to datum se pořádně nemění ani po staletí. Ovšem zatímco čeljabinská událost se odehrála ráno 15. února (2013), ničivá exploze nad Tunguskou až 30. června (1908). To je víc jak třetina roku, za kterou Země na své dráze urazí asi 300 miliónů km (!) a i ten nejrozptýlenější proud meteoroidů může mít průřez řádově stokrát až tisíckrát menší. Samozřejmě můžeme narazit i na fakt, že dráha meteoroidů protíná dráhu Země na dvou místech (třeba Halleyova kometa díky tomu poskytuje v průběhu roku dva roje – v květnu Eta-Aquaridy a v říjnu Orionidy), ale při zpětném přečtení předchozích odstavců asi nemá smysl dál polemizovat.

Závěrem tedy nutno podotknout, že Rusko je holt rozlehlá země a má mnohem větší šanci být zasažena nějakým projektilem z vesmíru než třeba naše maličká republika. Navíc uvědomme si, že událost podobná té v Rusku se děje statisticky jednou za desetiletí. V mnohých případech ale o ní však ani nevíme, protože (naštěstí) asi 2/3 Země pokrývají oceány a nad nimi i v nich končí většina podobných kosmických těles.

... a jako apendix k článku neuškodí trošku terminologie
Meteoroid: Těleso před vstupem do zemské atmosféry
Meteor: Záblesk na obloze způsobený hořením meteoroidu v atmosféře
Bolid: Velmi jasný záblesk na obloze (velmi jasný meteor), jasnější jak planeta Venuše
Meteorit: Kosmické těleso dopadnuvší na zem
Roj meteorů: Vyšší aktivita záblesků na obloze, spojená obvykle se vstupem prachových částic z nějaké komety do zemské atmosféry
Roj meteoritů: Dopad více meteoritů letících z jednoho původního tělesa či směru



[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Petr Horálek | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs