Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Hvězdné objekty

* Fotografie: Magellanova mračna

Vydáno dne 22. 01. 2013 (2988 přečtení)

Magellanova mračna. Foto: Petr Horálek.Že fascinující vesmír máme někdy sotva za rohem, už poměrně dobře víme. Ale že několik těch skvostných částí nebe sice z naší kotliny nikdy nespatříme, ale rozhodně se vyplatí za nimi vycestovat, o tom se vás v dnešním článku pokusíme přesvědčit. Představujeme fotografii vzdálených poutníků kolem naší Galaxie, které žel zdobí jenom jižní nebe. Jde o nepravidelné galaxie známé jako Velké a Malé Magellanovo mračno.

Okolo jižního pólu krouží dvojice očima viditelných mlhavých obláčků, které již slavný portugalský mořeplavec Fernando Magellan (1480 - 1521, portugalsky Fernão de Magalhães) na přelomu 15. a 16. století spolu s dalšími nebeskými objekty a jevy využíval při svých plavbách kolem světa. Na jeho počest je pak pojmenoval lodní písař jeho výpravy, Antonio Pigafetta. Obě galaxie na obloze dělí přibližně 20°, tedy asi 40 měsíčních úplňků vedle sebe. A obě galaxie nepřehlédnutelně zdobí jižní oblohu odkudkoliv, kde zrovna nepřekáží světlo z měst.

Velký Magellanův oblak vypadá trošku jako pavouk. Ve skutečnosti jde o nedokonalou galaxii s náznakem centrální příčky, která leží v nevýrazných souhvězdích Mečouna a Tabulové hory. Od Slunce ji dělí přibližně 170 tisíc světelných roků a její skutečný průměr předčí 1000 světelných let. Výrazný útvar, viditelný náznakem očima a moc pěkně v dalekohledu, je mlhovina Tarantule (na snímku v levé straně od jasné osy galaxie). Ve viditelném oboru světla se zdá jakoby namodralá, ve skutečnosti ale svítí v narůžovělých a oranžových odstínech vodíku jako tzv. emisní mlhovina. V roce 1987 na jejím okraji vzplála výrazná supernova, nejjasnější svého druhu viditelná na obloze za celá staletí. Nedávno se také ukázalo, že tento galaktický souputník je příležitostným „zlodějem“ hvězd z naší Galaxie.

Malý Magellanův oblak sice svému „bratrovi“ vizuálně jen sekunduje, rozhodně ale pohled na něj není k zahození. Leží o 30 tisíc světelných let dále oproti svému sokovi, v souhvězdí Tukana. Pozoruhodná je především kulová hvězdokupa 47 Tucanae, která leží hned opodál (na obrázku žlutavá skvrna napravo od galaxie) a patří mezi nejjasnější svého druhu na obloze. Ve skutečnosti ale do galaxie nepatří, leží v naší Galaxii asi 17 tisíc světelných let daleko. Samotná galaxie zaujme z historického hlediska, neboť na přelomu 19. a 20. století v něm americká astronomka Henrietta Swan Leavittová (1868 - 1921) objevila na půl třetího tisíce proměnných hvězd, z nichž šestnáct pak přiřadila k významnému typu tzv. Cefeid. To jsou hvězdy, které díky zjištěnému vztahu mezi periodou jejich světelných změn a průměrnou svítivostí umožňují určovat vzdálenosti nedalekých galaxií a kulových hvězdokup, v nichž se nachází.

Naoranžovělá hvězda uprostřed snímku je potom gama Hydri, která sice nepatří při pohledu okem k úplně nejjasnějším stálicím, ale nepochybně stojí za zmínku. Jde o žluto-oranžového obra asi 130 světelných roků od Slunce. Se Sluncem má společné to, že takovou podobu získá naše hvězda přibližně za 4 miliardy roků.

Pokud se tedy někdy vydáte na jih od rovníku, nejlépe mezi listopadem a únorem, vzpomeňte si na tento článek a pohlédněte nad jižní obzor. Zdobit jej bude tato neobvyklá dvojice objektů, jejichž plnou krásu si vychutnáte na přírodně temné obloze pomocí jen malého dalekohledu, například triedru…

Zpracování: Snímky pořízeny ze stativu (bezvětří), celkem 68x25 s, přes Canon 550D a objektiv Samyang 24 mm/f1.4. U objektivu užita clona f2.8. Následně dofoceno 27 darkframů. Masterdark odečten přes MRAW, snímky rozděleny do 5 skupin, v každé skupině sloučeny v Registar metodou Median/Mean. Výsledných 5 snímků sesazeno metodou Sum. Výsledný snímek opraven v IRIS o světelné znečištění (jižní pól byl jen 16° nad mořským horizontem v zálivu, na jižní straně zálivu už svítila daleká města). Výsledný snímek upraven v Adobe Lightroom a Adobe Photoshop (křivky).



[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Petr Horálek | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs