Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

* Přijďte se pokochat Jupiterem

Vydáno dne 07. 01. 2013 (1953 přečtení)

foto Lester Barnes
   Úpická hvězdárna vítá všechny své příznivce a návštěvníky v novém roce 2013. Těm, co od začátku nepodlehli „spolehlivému“ konci světa 21. prosince 2012, můžeme už nyní přislíbit slibnou budoucnost, zejména na poli výjimečných nebeských jevů a dobře pozorovatelných kosmických objektů. V zajímavě vzhlížejícím třináctém roce druhého tisíciletí se dočkáme kupříkladu částečného zatmění Měsíce, dvou avizovaných komet nebo poměrně dobrých podmínek při meteorickém roji Perseidy. V měsíci lednu je ovšem objektem numero uno planeta Jupiter.


Jupiter nalezneme už zvečera. Leží poměrně vysoko nad východním obzorem a nenápadně stoupá, jak čas kráčí k půlnoci. Na noční obloze je to po většinu času nejjasnější planeta a jako taková se nachází v nesmírně fotogenické oblasti zimního nebe. Společnost jí dělá od Slunce mnohonásobně vzdálenější kupy hvězd v Býku, Hyády a Plejády. Zatímco Jupiter se nachází „jenom“ asi 780 milionů kilometrů od Slunce, kupříkladu světlo mladých Plejád k nám doputuje ze vzdálenosti více jak miliard krát větší. Obě kupy jsou za dobrých podmínek viditelné pouhýma očima a na nočním nebi patří bezpodmínečně k tomu nejkrásnějšímu, co můžeme v těchto měsících spatřit. Zejména pak mimo světla z městských aglomerací.

Jupiter ovšem vládne hlavně při pohledu dalekohledem. Při svém průměru přes 140 tisíc kilometrů je to skutečný obr naší Sluneční soustavy a pokorně se krčit musí jen před majestátným Sluncem. Je asi 12x větší jak Země a při své vzdálenosti od ní zabírá na obloze dostatečný úhlový průměr, abychom jeho zploštělý kotouček mohli zahlédnout už i v mysliveckém triedru. Ve větším přístroji (hvězdářský dalekohled nad 5 cm v průměru) už bez obtíží spatříme tmavé atmosférické pásy v rovině rovníku a neunikne nám již zmíněné polární zploštění. Jupiter totiž rotuje mimořádně rychle kolem své osy – jedna otočka mu netrvá ani celých 10 hodin. Když chceme na Jupiteru zachytit nějaký detail – ať už kresbou nebo sekvencí fotografií, nemůžeme si dovolit záznam delší jak asi 15 minut. Pak už bude změna vlivem natáčení Jupiterovy „tváře“ tak výrazná, že bychom museli začít od začátku.

Ještě větší dalekohled pak umožní pozorovat nesmírně obdivuhodný atmosférický útvar známý jako Velká rudá skvrna. Tato mnoha-set letá naoranžovělá bouře se ne a ne na Jupiteru rozpadnout a umožňuje tak i laikovi sledovat rychlost rotace planety. Bouře totiž putuje po plynném povrchu planety poměrně pomalu. Vír je to však neskutečně děsivý – člověk by se v něm proháněl rychlostí dvojnásobku až trojnásobku svištících Formulí 1.

Ovšem pohled dalekohledem není jen o samotné planetě. Jak známo, silná gravitace velkých planet učinila tyto planety doslova vládci přirozených satelitů. A tak není divu, že u Jupiteru nalezneme nad 80 měsíců. Ty samozřejmě dalekohledem všechny nespatříme, většina z nich je asteroidálního typu a k Jupiteru se nachomýtly jak slepci k houslím. Průměrem se proto řadí k poměrně malým vesmírným kamenům viditelným až na snímcích z obřích teleskopů. V roce 1610 ovšem slavný italský astronom Galileo Galilei zaznamenal čtveřici poměrně rychle Jupitera obíhajících „stálic“, o kterých se vědci záhy dozvěděli, že jde o jedny největších měsíců Sluneční soustavy. Tzv. Galileovské měsíce – Ió, Európu, Ganymeda a Callistó v dalekohledu skutečně zříme. A dokonce i v tom nejmenším, bude-li patřičně ustaven, aby se neklepal ve větru či v roztřesených rukách. Čtyři nejjasnější měsíce Jupiteru jsou neoddělitelnou součástí neopakovatelného pohledu na největší planetu Sluneční soustavy.

Pokud tedy budete mít chuť, jasnou oblohu a cestu kolem úpické hvězdárny, zastavte se na kus pohledu k nebi. Otevřeno máme až do 20. ledna, od setmění až do 20. hodiny. Těšíme se na Vaši návštěvu!


Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs