Ohlédnutí za přechodem Venuše přes Slunce

Je tomu sice již téměř čtvrt roku, ale stále se v mysli vracím k úchvatnému divadlu, které nám šestého června za rozbřesku sehrálo Slunce za výrazné asistence Venuše. Na tento den se astronomové celého připravovali po dlouhé týdny a měsíce při vědomí skutečnosti, že s největší pravděpodobností již stejný úkaz na vlastní oči nespatří. Nastane totiž až v prosinci 2117 a pro našince - nebude navíc v Evropě viditelný.

     Úkaz si samozřejmě nemohli nechat ujít ani zaměstnanci úpické hvězdárny, ani členové východočeské pobočky Astronomické společnosti a ani velké množství laických či amatérských zájemců o astronomii, pro které jsme připravili možnost sledovat úkaz pomocí astronomických pozorovacích přístrojů a také příležitost konzultovat s odborníky nejen otázky týkající se vlastního přechodu ale i astronomické záležitosti obecně. Tito lidé si ovšem museli trochu přivstat – úkaz proběhl při východu Slunce – domnívám se ale, že tohoto činu nikdo z nich nelitoval.

     Vlastní úkaz jsme pozorovali na více místech; Jednak jsme tak umožnili sledováním více zájemcům a také jsme částečně zvýšili pravděpodobnost úspěchu eliminováním vlivu lokálních poruch počasí. Počasí vůbec bylo do poslední chvíle velkou nejistotou, nicméně asi dvě hodiny před Slunce východem se oblačnost celkem roztrhala a po celou dobu úkazu byla minimální.

     Prvním pozorovacím stanovištěm bylo parkoviště u hvězdárny v Úpici, ze kterého v této roční době je slušný pohled na oblast východu Slunce. Návštěvníci mohli celý úkaz pozorovat různými typy dalekohledů, od automaticky naváděného teleskopu Celestron 280/2800 v bílém světle, spolu s krásnými slunečními skvrnami, až po dalekohlídek zvaný Šolcátko, se kterým je možno až překvapivě velmi krásně pozorovat sluneční povrch. Další přenosný dalekohled Lunt ukazoval kotouček Venuše promítající se na sluneční chromosféru dokreslenou ještě nádhernými protuberancemi a filamenty. Další dalekohled umožňoval projekci celého obrazu na papírové stínítko. K dispozici byla též svářečská skla, určená pro pozorování pouhýma očima. Pro případ špatného počasí byly pro návštěvníky připraveny dva zahradní altány.
     Ihned po východu Slunce se na něj zamířily všechny tyto dalekohledy a skutečně, Venuše byla před Sluncem tak, jak měla být. Všichni si porovnali skutečný obraz s tím, který dostali v doprovodném materiálu a někteří si dokonce přes dalekohled úkaz mobilními telefony vyfotografovali. Úspěšný byl též internetový přenos, který se odehrával z Hradce Králové, kde byl lepší výhled na vycházející Slunce. Tento přenos zajišťovali členové Východočeské pobočky České astronomické společnosti. O jeho úspěšnosti svědčí fakt, že i přes silné přetížení linek měl mezi 4 a 8 hodinou více než 2700 přístupů.

    Druhým pozorovacím stanovištěm byl severní svah kopec na Novém Hradci Králové, ze kterého je nádherně přes krajské město otevřen výhled na Orlické hory, za nimiž Slunce toho rána vycházelo. Na tomto místě úkaz byl pozorován několika přístroji – refraktorem 125/1000 s Herschellovým hranolem, kterýžto speciální přístroj umožňuje sledovat jevy ve fotosféře Slunce zvlášť vynikajícím způsobem, dalekohledem Lunt v čáře Halfa (za zapůjčení srdečně děkuji Dr. Heleně Tampierové) a dále pak několika dalšími pozorovacími a fotografickými přístroji různého typu. Z tohoto stanoviště byl také provozován výše zmíněný přímý přenos, jehož sledovanost vysoce předčila očekávání a vyvolala zděšení internetového providera.
    Na Hradeckém stanovišti se sešlo mnoho (nejen hradeckých) milovníků astronomie, amatérských astronomů i zástupců médií, z nichž většina, troufám si napsat, si odnášela silný a jedinečný zážitek. Kolegyně – amatérská astronomka Ivana Hanušová – shrnula své zážitky do krásného povídání, které si dovolím předložit laskavému čtenáři ke stažení v nezkrácené a neupravené podobě. O to více líto mi je několika opozdilců, kteří poté, co úkaz již přešel, se smutně dožadovali alespoň chvilkového návratu v čase. Na hradeckém stanovišti jsme se také rádi potkali s kolegy a přáteli z hradecké hvězdárny a Společnosti.




Pro dokreslení a doplnění následuje malá fotogalerie:

Vycházející Slunce nad Orlickými horami. Foto Richard Kotrba
Napjaté očekávání	Slunce se objevuje	Slunce vychází	Poprvé tušena Venuše	A již je to jisté	Představení začíná
04:54:15	04:54:21	04:54:36	04:55:02	04:55:05	04:55:13

Atmosférické hříčky, Venuše si hraje na sněhuláka. Foto Richard Kotrba
Vlivem refrakce sploštělé Slunce, obraz je deformován lomem světla na rozhraních různých vrstev atmosféry	Vlivy refrakce jsou zvláště patrné u obzoru a poměrně rychle se mění	Venuše vypadá jako sněhulák - i to dokáží optické vlastnosti atmosféry Země	A zase trochu jinak	Teď je jí jen půl	A teď se dokonce roztrhala, atmosféra si opravdu vyhraje
04:57:45	04:57:49	04:57:53	04:57:56	04:58:00	04:58:23

Pozorování na hvězdárně v Úpici

Pozorování v Hradci Králové. Foto Pavel Uhrin
Přípravy na pozorování	Přípravy na pozorování	Krátce po východu Slunce	Hříčky lomu světla - sněhulák	S lehkou oblačností	Venuse, na pozadi slunecnich skvrny

Pozorování v Hradci Králové. Foto Ivana Hanušová
Jsme připraveni	Členové ČAS při pozorování a diskusi	Pozorovací stanoviště v Hradci Králové	Vzácný snímek - přišel se podívat i Divous Rudovous	Odtud se vysílal přímý přenos	Přivstaly si i děti

Stanoviště v Hradci Králové navštívil i profesionální fotograf Martin Horký. S jeho laskavým svolením předkládám jím vytvořené náladové snímky dokreslující krásu okamžiku

Výběr snímků přechodu Venuše ve viditelném světle. Čas pořízení je patrný z názvu snímku. Foto Richard Kotrba

text článku: Richard Kotrba a Marcel Bělík

Celou akci připravila Hvězdárna v Úpici, Sdružení pro podporu astronomických pozorování a Východočeská pobočka České astronomické společnosti za finanční pomoci Svazku obcí Jestřebí hory a Královéhradeckého kraje.