Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Akce 2012

* Přechod Venuše přes Slunce 6.6.2012 - nenechte si ujít

Vydáno dne 30. 05. 2012 (8631 přečtení)

   Ve středu 6. června 2012 za východu Slunce se nám naskytne příležitost pozorovat jeden ze vzácných nebeských úkazů – přechod planety Venuše přes sluneční disk Vzhledem k tomu, že dvojice těchto úkazů, oddělená zhruba osmi lety, se opakuje vždy po více než 100 letech, má naše generace to štěstí, že po mimořádně povedeném pozorování v roce 2004 se může ještě jednou letos pokochat pohledem na kotouček Venuše posunující se po slunečním disku. Pokud se totiž pozorování z jakéhokoli důvodu nezdaří, budeme mít další možnost až v prosinci 2117.


   Vlastní úkaz v naší zeměpisné poloze bude pozorovatelný počínaje východem Slunce po následující zhruba dvě hodiny. Slunce vychází na východo-severo-východě (zhruba azimut 52 stupňů) v závislosti na přesné poloze pozorovatele okolo 4:45 středoevropského letního času. Vzhledem k tomu, že až do konce úkazu (kolem 6:45 SELČ) bude Slunce relativně nízko na obloze, nejsou podmínky pro pozorování zcela ideální. I tak se však lze těšit na mimořádný zážitek. Co se týká zbytku Země, přiložený obrázek (vlevo, © Fred Espenak, NASA) ukazuje viditelnost jevu v jednotlivých částech světa. Vidíme tedy, že zatímco na severozápadě Ameriky, v Tichém oceánu či ve východní Asii bude úkaz viditelný v celém průběhu, ve většině Evropy a Afriky pouze při východu Slunce, ve většině severní Ameriky naopak při Slunce západu. Obyvatelé Španělska, západní Afriky a jihu Ameriky mají ovšem tentokrát smůlu. Druhý obrázek ukazuje situaci v Úpici po východu Slunce, zelená čára ukazuje polohu Slunce vzhledem k pozorovateli během úkazu. Pro zájemce jsme připravili simulaci předpokládaného průběhu úkazu v Úpici a detailní průběh (DivX). Ze všeho uvedeného vyplývá, že správný výběr stanoviště pro pozorování hraje zásadní roli a je podmínkou pro úspěch akce. Ideální pro pozorování je tedy vyvýšené místo s co nejlepším výhledem na východní až severovýchodní obzor


   Přechod Venuše přes Sluneční disk může (podobně jako u Merkura) nastat pouze tehdy, kdy se uzel Venušiny dráhy (tj. průsečík její dráhy kolem Slunce s ekliptikou) pozemskému pozorovateli promítá na sluneční kotouč a současně je Venuše v dolní konjunkci (tj. se nachází na téže straně Slunce jako Země) a pohybuje se v těsném okolí výše zmíněného uzlu (viz obr). Již z tohoto faktu plyne v důsledku vzácnost úkazu; nestává se příliš často, aby byly tyto podmínky přesně a současně splněny. Výpočty a pozorování ukazují, že přechody Venuše přes Slunce vykazují zhruba 243 letou periodu. Během této periody se vyskytnou dvě dvojice přechodů, mezi jednotlivými přechody ve dvojici je interval 8 let. Mezi dvojicemi se pak střídají intervaly 121,5 a 105,5 roku. Příčinou je fakt, že 88.757,3 pozemských dní (cca 243 siderických – vůči hvězdám - let) odpovídá 395 siderickým letům Venuše (88.756,9 dne). Díky tomu se tyto planety vracejí do zhruba stejné vzájemné polohy. Díky tomu, že periody nejsou naprosto přesné, dochází sice k pomalé změně parametrů, tato záležitost ale pro naše pozorování nemá význam


   Trocha historie: Od objevu dalekohledu do dnešního dne bylo možné pozorovat pouze 7 přechodů Venuše přes sluneční disk. Stalo se tak v letech 1631, 1639, 1761, 1769, 1874,1882 a naposledy v roce 2004. Nicméně již před prvním z nich bylo možné díky upřesněným Rudolfínským tabulkám z roku 1619 jev předpovědět a Johannes Kepler tak také učinil a předpověděl spolu s přechodem Merkuru v roce 1631 také přechody Venuše v letech 1631 a 1761; přechod v 1639 kvůli přece jen nepřesným výpočtům předpovězen nebyl a jev v roce 1631 byl pro evropské pozorovatele neviditelný – proběhl pod obzorem.
   Předpovídali však jiní, někteří astronomové si nepřesnost Keplerova výpočtu včas uvědomili. V roce 1638 byl tedy vypočten (Horrock) výskyt přechodů Venuše v párech a předpovězen a později i pozorován tedy i přechod v roce 1639. Protože však tehdejší astronomové neměli k dispozici Herschellovy hranoly ani Astro Baader folii, prováděli pozorování pomocí projekce úkazu – v zatemnělé místnosti instalovali dalekohled, který skrze zatemnění namířili na slunce. Vzniklý obraz pak byl promítán uvnitř místnost. Zde hrají historickou roli zejména pánové William Crabtree (1610-1644) a Jeremiah Horrocks. Výsledkem tohoto prvního pozorování bylo mimo jiné zjištění, že vzdálenost Země od Slunce je poněkud větší, než se do té doby obecně mínilo. Daleko více informací o těchto prvních jakožto i o dalších pozorováních najde čtenář v odkazech na konci článku.


   Jak vlastně můžeme jev pozorovat? Především je nutné důrazně připomenout, že není možné Slunce pozorovat pouhým nechráněným okem. I když se během úkazu Slunce pohybuje nízko nad obzorem, přímý pohled na jeho zářící disk by mohl pozorovateli nevratně poškodit zrak a stejně by nebylo možné malý tmavý kotouček Venuše na přezářeném disku sledovat. Při pokusu sledovat Slunce jakýmkoli dalekohledem bez použití speciálního filtru je pak nevratné poškození zraku jisté. Pro pozorování je tedy nutné použít vhodné ochranné pomůcky. Nastíníme několik základních možností pozorování Slunce, přesto však doporučuji konzultovat takovou činnost s odborníky.

1/ pro pozorování pouhým okem se hodí nejlépe speciální brýle pro pozorování Slunce (obr. vlevo). Tyto brýle jsou vyrobeny ze speciální pokovené folie, která propustí pouze nepatrný zlomek slunečního svitu. V nouzovém případě můžeme použít svářečské sklo hustoty alespoň 13. Raději zapomeňte na nouzová řešení typu očazené sklo nebo vyvolaný osvícený negativ, tyto prostředky nejsou dostatečně účinné a mohou vést k poškození zraku.
2/ pro pozorování dalekohledem je nutné buď použít (vyrobit si) na objektiv dalekohledu celkem dostupný filtr ze speciální folie (Baader Astro Solar Safety Film), který propustí do tubusu dalekohledu jen zlomek slunečního záření. (obr. uprostřed) Nikdy neumisťujte tuto folii na okulárovou část systému, došlo by téměř jistě k jejímu zničení. Alternativně lze použít speciální Herschellův hranol (záležitost spíše pokročilých amatérů nebo profesionálů). Nejlépe však je použít projekci úkazu např. na list bílého papíru. (obr. vpravo) !!!Pozor, pro pozorování Slunce jsou (s výjimkou pozorování pomocí filtru umístěného před objektivem) vhodné pouze čočkové dalekohledy a to ještě jen některé.

   Případné pokusy o pozorování fotografické se řídí stejnými pravidly s tím, že na místě oka je umístěn nějaký snímač. Vcelku dobře se například osvědčují webkamery umístěné za okulár (afokální snímání).


   Co tedy můžeme během úkazu pozorovat? Na první pohled uchvátí ostře ohraničený kotouček Venuše, pomalu se sunoucí po slunečním disku. V případě, kdy máme štěstí, můžeme pozorovat jeho cestování kolem slunečních skvrn, po granulaci ve fotosféře a v případě pozorování speciálními dalekohledy i vývoj situace se zahrnutím sledování protuberancí a jiných jevů. Zajímavá část úkazu nastane v okamžiku, kdy se temný Venušin kotouček přiblíží k okraji slunečního disku. Tehdy nastane zajímavý jev nazývaný černá kapka – jako by se kotouček Venuše při přiblížení k okraji slunečního disku s tímto okrajem propojil jakousi kapkou. Původní vysvětlení spočívalo v lomu slunečních paprsků ve Venušině atmosféře, protože ale byl efekt pozorován i u přechodů Merkura (který nemá dostatečnou atmosféru) a dokonce mimo atmosféru Země, muselo být vysvětlení revidováno. V současnosti se efekt vysvětluje nedokonalostí pozorovacích přístrojů, čemuž také nahrává fakt, že při minulém přechodu v roce 2004 byla kapka mnohdy zřejmě právě kvůli podstatně kvalitnějším přístrojům oproti předchozím pozorováním hůře patrná.

   Efekt černé kapky může každý nasimulovat tak, jak učinil autor tohoto článku: Proti osvětlenému pozadí vytvořte z palce a ukazováčku špetku. Prsty k sobě pomalu přibližujte, až v určitém okamžiku, těsně před dotykem, můžete zpozorovat, jak se zdánlivě propojí (i optika lidského oka je svého druhu přístroj). Avšak teprve pokud pokračujete dále, dotknou se


   Výše uvedené řádky si samozřejmě nečiní nárok ani na vzdálenou úplnost, mají posloužit běžnému čtenáři k seznámení se s očekávaným jevem a k jeho pozorování. Čtenář dychtící po dalším poznání může navštívit například některý z těchto odkazů:

[1] Fred Espenak, NASA/GSFC: http://eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/transit12.html
[2] Hvězdárna v Úpici- materiály nasbírané během přechodu Venuše 8.6.2004
[3] http://en.wikipedia.org/wiki/William_Crabtree
[4] http://en.wikipedia.org/wiki/Transit_of_Venus,_1639
[5] Transit of Venus: www.transitofvenus.org
[6] Aldebaran: http://www.aldebaran.cz
[7] Wikipedia CS


   Pozorování úkazu se v případě jasného počasí uskuteční samozřejmě také v areálu hvězdárny v Úpici. Všichni, kteří jsou již (nebo dosud) ve 4:30 SELČ vzhůru a chtějí se pozorování zúčastnit, jsou srdečně zváni. Pro ty pohodlnější se pokusíme zajistit na našich stránkách přímý přenos jevu a samozřejmě také záznam.


   Fotografie přechodu Venuše použité v tomto článku byly pořízeny různými pracovníky hvězdárny v Úpici při minulém přechodu v roce 2004. Ostatní obrázky a animace mají původ buď ve veřejných zdrojích nebo byly autorem článku zhotoveny pro účely tohoto článku. Obrázek v záhlaví nakreslila autorova dcera Eliška.

R.K.







Realizováno za podpory Svazku obcí Jestřebí hory

[Akt. známka (jako ve škole): 2,63 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Richard Kotrba | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs