
Prvního srpnového dne jsme byli svědky zajímavého nebeského úkazu, kdy Měsíc v novu na obloze částečně zakryl sluneční disk. Zatímco v úzkém zemském pásu vedoucím z Grónska přes Rusko do Mongolska a Číny se pozorovatelé mohli těšit ze zatmění úplného, v našich krajích bylo možné tento jev spatřit v podobě zatmění částečného. Počasí navzdory nepříznivé předpovědi nám ukázalo svoji polojasnou tvář a tak i my jsme měli možnost pokochat se tímto neobyčejným úkazem.

Tak jako při většině podobně zajímavých úkazů se rozjely malé skupinky pracovníků úpické hvězdárny a členů Astronomické společnosti
po širokém okolí
aby s pomocí vhodné techniky zprostředkovaly tento zážitek co nejširší veřejnosti. Návštěvníci ZOO ve Dvoře Králové nad Labem tak měli v dopoledních hodinách možnost sledovat celý průběh zatmění pomocí malého refraktoru opatřeného slunečním filtrem a také speciálním slunečním přístrojem Coronado v H-alfa čáře.
Přestože v dnešní uspěchané době se na podobné věci příliš ohled nebere, uvědomte si, o jakou zcela speciální a nepravděpodobnou konstelaci nebeských těles v tomto případě (tedy v případě úplného zatmění Slunce) jde. Na skutečnosti, že se Země, Měsíc a Slunce občas dostanou do jedné přímky zase nic tak neobvyklého není ovšem fakt, že Měsíc má přes nesouměřitelnost skutečných průměrů na obloze prakticky stejný úhlový průměr jako Slunce a je schopen jej tedy zakrýt prakticky úplně přesně již cosi téměř "nadpřirozeného" je. Díky této neuvěřitelné situaci jsme nyní v našem věku schopni sledovat několik typů slunečních zatmění ať již jde o vědecky nejvyhledávanější (a dnes více méně jediné "užitečné")
zatmění úplné (Měsíc má v okamžiku zatmění na obloze stejný nebo mírně větší úhlový průměr než Slunce),
zatmění prstencové (Měsíc je právě "maličko" dále od Země a při přechodu jeho disku přes ten sluneční zůstane kolem Měsíce sluneční prstýnek),
Zatmění hybridní kdy na některých místech se zatmění jeví jako prstencové a na některých jako úplné nabo
zatmění částečné

které lze pozorovat při výše zmíněných případech mimo pás totality a nebo v případě kdy střed měsíčního disku nepřechází dostatečně blízko středu disku Slunečního.
Nejbližší další zatmění Slunce viditelné z našeho území proběhne 4. ledna 2011 bezprostředně po východu Slunce (a z některých pozorovatelských stanovišť vyjde dokonce již částečně zakryté). Podobný úkaz proběhl také poměrně nedávno a to 31.května 2003 a pochází z něho následující obrázek, který vznikl složením několika ještě klasických snímků na počátku éry digitální fotografie. Autory jednotlivých snímků tohoto zatmění jsou Richard Kotrba a Pavel Uhrin.

Nejbližší úplné zatmění Slunce viditelné z části našeho území proběhne
7.října 2135,
obyvatelé Prahy si však budou muset na podobný úkaz počkat dokonce do
20.dubna 2433 . Hvězdárna v Úpici Vás samozřejmě srdečně zve na pozorování obou těchto úchvatných úkazů, neb se v obou případech nachází v pásu totality.
Obě mapky vznikly díky kalkulátoru z druhého odkazu níže.
Zájemce o hlubší informace o minulých, současných a budoucích zatměních nalezne bližší informace zde.
Famózní kalkulátor zatmění do roku 3.000 včetně návaznosti na google earth naleznete zde