Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Počet zobrazených článků: 32 (z celkem 82 nalezených)

|0-50|50-82|

Velké seskupení skvrn na Slunci AR 1476
(Richard Kotrba, Pozorování, 10.05.2012)
   V těchto dnech můžeme na slunci pozorovat pěknou skupinu skvrn AR 1476 dosahující řádově sedminásobku rozměrů naší Země. Taková podívaná přímo vybízí za jasného počasí k návštěvě naší hvězdárny, kde můžete tuto skupinu skvrn (a také další skvrny) spolu s odborným výkladem sledovat mj. v projekci viditelného světla. Přiloženě naleznete snímky této skupiny jednak ve viditelném světle (vlevo, foto Pavel Uhrin, ČAS) a v čáře HAlfa (vpravo, foto Richard Kotrba, Hvězdárna v Úpici)

Astronomické zajímavosti 17. týdne - od 23. do 29. dubna 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 24.04.2012)
Měsíc je 29. dubna v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Býka, Blíženců a Raka. Počátkem týdne se promítá poblíž hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka, 24. a 25. večer nedaleko Venuše.
Planety sluneční soustavy: Nejjasnější planeta, Venuše, je pozorovatelná v souhvězdí Býka až do půlnoci, její jasnost dosahuje -4,5 mag. Načervenalý Mars (-0,1 mag) svítí v souhvězdí Lva nedaleko hvězdy Regulus, nejlépe je viditelný v první polovině noci. Saturn (0,3 mag) se promítá do souhvězdí Panny poblíž hvězdy Spika. Je viditelný celou noc.

Astronomické zajímavosti 16. týdne - od 16. do 22. dubna 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 17.04.2012)
Slunce vstupuje 19. dubna v 18 h 11 min do znamení Býka.
Měsíc je 21. dubna v novu, nastává období vhodné k pozorování slabých „deep sky“ objektů vzdáleného vesmíru. O den později, 22.4., prochází odzemím, ve vzdálenosti 406 tisíc km od Země. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Vodnáře, Ryb a Berana.
Planety sluneční soustavy: Nejjasnější Venuše (-4,5 mag) září na večerní obloze až do půlnoci, celý týden se promítá do souhvězdí Býka. Načervenalý Mars (-0,3 mag, prochází souhvězdím Lva) je – po opozici se Sluncem, která nastala 15.4. – pozorovatelný v průběhu celé noci. Saturn (0,2 mag, Panna) vychází koncem týdne již krátce po sedmé hodině večer, nejvýhodnější pozorovací podmínky nastávají po půlnoci. Poblíž Saturna svítí nejjasnější hvězda v souhvězdí Panny, stálice Spica.


(Richard Kotrba, Pozorování, 04.04.2012)
   Včera po západu Slunce bylo možné pozorovat nad západním obzorem zajímavou skupinku objektů - planetu Venuši v otevřené hvězdokupě M 45 (Plejády). Přestože počasí pozorování příliš nepřálo, pohled na jasnou Venuši promítající se na srdce Býka přinesl i mezi mraky pěkný zážitek. Navíc se při celovečerním sledování mohl pozorovatel v přímém přenosu přesvědčit o jasně patrném pohybu Venuše po hvězdném pozadí - zde vůči hvězdám hvězdokupy. V blízkosti M45 se bude Venuše pohybovat ještě dnes, pak se obloukem začne vracet ke Slunci, kde nám 6.června nabídne parádní své parádní číslo - přechod před lunečním diskem.
Foto je složenina 35 snímků pořízených 10ti sekundovými expozicemi mezi mraky. Rozdíl mezi jasnostmi Venuše a hvězd hvězdokupy je markantní, Venuše je silně přeexponována, takže není patrný její zužující se srpek tak, jak je vidět v dalekohledu již při středním zvětšení R.K.

Astronomické zajímavosti 14. týdne - od 2. do 8. dubna 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 03.04.2012)
Měsíc je 6. dubna v úplňku, 7. dubna prochází přízemím, ve vzdálenosti 358 tisíc km od Země. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Raka, Lva, Sextantu, Panny a Vah. Konjunkce Měsíce s Marsem nastává 3.4., se Saturnem 7.4.
Planety sluneční soustavy: Nejjasnější planety spatříme na večerní obloze, nad západem. Nejvýraznější Venuše (-4,4 mag) zapadá až po půlnoci, promítá se do souhvězdí Býka nedaleko hvězdokupy Plejády; konjunkce Měsíce s nejjasnější stálicí této hvězdokupy, hvězdou Alcyone, nastává 4. dubna. Výrazný Jupiter (-2,1 mag) svítí v souhvězdí Berana až do 22. hodiny, Mars v Panně (-0,5 mag) je pozorovatelný celou noc. Saturn ve Lvu (0,2 mag) vychází večer, nejlépe je pozorovatelný po půlnoci. V dalekohledu se zvětšením alespoň dvacetinásobným spatříme zřetelné protažení kotoučku planety – Saturnovy prstence.

Astronomické zajímavosti 13. týdne - od 26. března do 1. dubna 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 29.03.2012)
Měsíc se v tomto týdnu na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 30. března je v první čtvrti, 26. března prochází odzemím, ve vzdálenosti 406 tisíc km od Země. Počátkem týdne se jeho úzký srpek promítá nedaleko Venuše, 27.3. večer poblíž hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka, v noci z 1. na 2.4. v blízkosti hvězdokupy Jesličky v Raku.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planety spatříme na # večerní obloze, nad západem. Nejjasnější Venuše (-4,4 mag) zapadá až kolem půlnoci, promítá se do souhvězdí Berana, koncem týdne vstoupí do souhvězdí Býka. V Beranu září až do půl jedenácté také planeta Jupiter (-2,1 mag). Mars (-0,7 # mag) je nad obzorem celou noc, pohybuje se v souhvězdí Lva. Saturn v Panně (0,3 # mag) vychází počátkem týdne večer kolem deváté hodiny letního času, nejlépe je # viditelný ve druhé polovině noci.

Astronomické zajímavosti 12. týdne - od 19. do 25. března 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 20.03.2012)
Slunce vstupuje 20. března v 6 h 14 min do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro.
Měsíc je 22.3. v novu. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Vodnáře, Ryb a Berana. Zajímavé seskupení Měsíce, Venuše a Jupitera můžeme pozorovat v neděli 25. 3. večer.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planety spatříme na večerní obloze, nad západem: nejjasnější Venuše (-4,3 mag) se promítá do souhvězdí Berana, nedaleko ní září ve stejném souhvězdí planeta Jupiter (-2,1 mag). Mars (-1,0 mag) je nad obzorem celou noc, pohybuje se v souhvězdí Lva. Saturn v Panně (0,3 mag) vychází koncem týdne večer kolem osmé hodiny středoevropského času, nejlépe je viditelný po půlnoci.

Astronomické zajímavosti 11. týdne - od 12. do 18. března 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 13.03.2012)
Měsíc je 15.3. v poslední čtvrti. Tento týden se na obloze pohybuje souhvězdími Vah, Štíra, Hadonoše, Střelce a Kozoroha.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planety spatříme na večerní obloze, nad západem: nejjasnější Venuše (-4,3 mag) se promítá do souhvězdí Berana, nedaleko ní září největší planeta sluneční soustavy, Jupiter (-2,1 mag); konjunkce Venuše s Jupiterem nastává 14. března. Mars (-1,1 mag) je nad obzorem celou noc, pohybuje se v souhvězdí Lva. Saturn v Panně (0,4 mag) vychází koncem týdne po půl deváté večer, nejlépe je viditelný ve druhé polovině noci.

Astronomické zajímavosti 10. týdne - od 5. do 11. března 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 06.03.2012)
Měsíc je 8.3. v úplňku, 10.3. prochází přízemím (ve vzdálenosti 362 tisíc km od Země). Tento týden se na obloze pohybuje souhvězdími Raka, Lva a Panny. V noci ze 7. na 8.3. se promítá poblíž planety Mars a hvězdy Regulus, 11.3. ráno nedaleko planety Saturn a hvězdy Spica.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planety spatříme na večerní obloze, nad západem: nejjasnější Venuše (-4,2 mag) se pohybuje v souhvězdí Berana, nedaleko ní září největší planeta sluneční soustavy, Jupiter (-2,2 mag). V Rybách, nízko nad západem, svítí také planeta Merkur. 5.3. je v největší východní elongaci, jeho jasnost v průběhu týdne klesá z –0,3 na 1,0 mag. Mars (-1,2 mag) je – po opozici se Sluncem, která nastala 3. března - nad obzorem celou noc, pohybuje se v souhvězdí Lva. Saturn v Panně (0,4 mag) je nejlépe viditelný ve druhé polovině noci, nejvýraznější objekt v jeho okolí je hvězda Spika.

Astronomické zajímavosti 9. týdne - od 27. února do 4. března 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 28.02.2012)
Měsíc prochází 27.2. odzemím (ve vzdálenosti 406 tisíc km od Země), 1.3. je v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka a Blíženců, 28.2. večer se promítá poblíž hvězdokupy Plejády.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planety spatříme na večerní obloze, nad západem: nejjasnější Venuše (-4,2 mag) se pohybuje v souhvězdí Ryb, planeta Jupiter (-2,3 mag) v sousedním souhvězdí Berana. V Rybách, nízko nad západojihozápadem, svítí také planeta Merkur (–1,0 až –0,3 mag). Mars (-1,2 mag) je nad obzorem celou noc, pohybuje se v souhvězdí Lva. Saturn v Panně (0,4 mag) je nejlépe viditelný ve druhé polovině noci, nejvýraznější objekt v jeho okolí je hvězda Spika, nejjasnější stálice souhvězdí Panny.

Seskupení panet 26.2.2012 večer
(Richard Kotrba, Pozorování, 26.02.2012)
   Dnes zvečera se obloha přece jen vyjasnila a ačkoli západ Slunce zakryla oblačnost na horizontu, několik desítek minut poté se rozpustila i ta a bylo možné sledovat seskupení tří jasných planet (Merkur, Venuše a Jupiter) a Měsíce na západním obzoru. Pro ilustraci přikládám fotografii, pořízenou dnes v 18:48 v Hradci Králové "Na Zámečku" z pevného stativu. Expozice je 11ti sekundová a proto jsou již patrné protáhlé tvary (stopy) jednotlivých objektů. Sama fotografie není před publikací kromě ořezu nijak upravena. R.K.

Pohledné seskupení planet na večerní obloze
(Richard Kotrba, Pozorování, 25.02.2012)
   V těchto dnech můžeme po západu Slunce pozorovat na západním obzoru pěkné seskupení tří jasných planet -Merkura, Venuše a Jupitera - viditelných pouhým okem, v jejich lesku lze dále již malým dalekohledem spatřit Uran a o tomto víkendu (25.-26. únor) se jako návštěvník objeví mezi nimi i srpek 4 dny starého Měsíce.

Astronomické zajímavosti 8. týdne - od 20. do 26. února 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 21.02.2012)
Měsíc je 21. února v novu. Nastává období vhodné k pozorování slabých „deep-sky“ objektů a komet.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planety spatříme na večerní obloze, nad západem: jasnější Venuše (-4,2 mag) se pohybuje v souhvězdí Ryb, planeta Jupiter (-2,3 mag) v sousedním souhvězdí Berana, vlevo od Venuše. Mars (-1,0 mag) vychází koncem týdne již kolem šesté hodiny večer, pohybuje se v souhvězdí Lva. Saturn v Panně (0,5 mag) je nejlépe viditelný ve druhé polovině noci, nejvýraznější objekt v jeho okolí je hvězda Spica, nejjasnější stálice souhvězdí Panny.

Astronomické zajímavosti 7. týdne - od 13. do 19. února 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 14.02.2012)
Slunce vstupuje 19.2. do znamení Ryb.
Měsíc je 14. února v poslední čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Panny, Vah, Štíra, Hadonoše, Střelce a Kozoroha. Počátkem týdne jej spatříme v blízkosti hvězdy Spika v souhvězdí Panny, nedaleko se nachází také planeta Saturn.
Planety sluneční soustavy: Velmi jasná Venuše (-4,1 mag) září večer nad jihozápadem až do deváté hodiny. Je nejjasnějším objektem na noční obloze, promítá se do souhvězdí Ryb. Mars (-1,0 mag) vychází kolem sedmé hodiny večer, pohybuje se poblíž hranice souhvězdí Lva a Panny. Druhá nejjasnější planeta, Jupiter (-2,3 mag), zapadá před půlnocí. Saturn (0,5 mag) je nejlépe pozorovatelný ráno před východem Slunce, nejvýraznější objekt v jeho okolí je hvězda Spika, nejjasnější stálice souhvězdí Panny.

Astronomické zajímavosti 5. týdne - od 30. ledna do 5. února 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 31.01.2012)
Měsíc prochází 30.1. v 19 h odzemím (ve vzdálenosti 404 tisíc km), 31.1. je v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka a Blíženců. 30. ledna večer se promítá nedaleko Jupitera, 1. února prochází poblíž hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka.
Planety sluneční soustavy: Merkur je nepozorovatelný. Velmi jasná Venuše (-4,1 mag) září večer nad jihozápadem, je - po Měsíci - nejjasnějším objektem na noční obloze. Mars (-0,6 mag) vychází koncem týdne v osm hodin večer, Jupiter (-2,4 mag) zapadá po půlnoci. Saturn (0,6 mag) je nejlépe pozorovatelný ráno před východem Slunce, nejvýraznějším objektem v jeho okolí je hvězda Spika, nejjasnější stálice souhvězdí Panny. Na večerní obloze můžeme pomocí malého triedru vyhledat planetu Uran. Její jasnost je 5,9 mag, pohybuje se v souhvězdí Ryb, nevysoko nad západojihozápadem. Identifikační mapku zašleme zájemcům na požádání.

Astronomické zajímavosti 3. týdne - od 16. do 22. ledna 2012
(Jiří Kordulák, Pozorování, 17.01.2012)
Slunce vstupuje 20.1. do znamení Vodnáře.
Měsíc je 16. ledna v poslední čtvrti, 17. ledna prochází přízemím. V tomto týdnu se pohybuje souhvězdími Panny, Vah, Štíra, Hadonoše a Střelce. 16. ledna ráno se na obloze přiblíží ke hvězdě Spika, nedaleko obou těles se nachází také Saturn.
Planety sluneční soustavy: Velmi jasná Venuše (-4,0 mag) září večer nad jihozápadem, je nejjasnějším objektem na noční obloze. Mars (-0,2 mag) vychází koncem týdne v devět večer, Jupiter (-2,4 mag) je nad obzorem v první polovině noci. Saturn (0,6 mag) je nejlépe pozorovatelný ráno před východem Slunce, nejvýraznější objekt v jeho okolí je hvězda Spika, nejjasnější stálice souhvězdí Panny. Na večerní obloze jsou v dalekohledu nízko nad jihozápadem viditelné planety Uran (v Rybách, 5,9 mag) a Neptun (v sousedním souhvězdí Vodnáře, 8,0 mag).

Astronomické zajímavosti 50. týdne - od 12. do 18. prosince 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 13.12.2011)
Měsíc je 18.12. v poslední čtvrti. Na obloze se pohybuje souhvězdími Blíženců, Raka, Lva a Panny. 17. ráno spatříme jeho srpek nedaleko planety Mars.
Planety sluneční soustavy viditelné okem: Nejjasnější z planet, Venuše (-4,0 mag) se objevuje na večerní obloze nízko nad jihozápadem, počátkem týdne zapadá večer krátce po šesté hodině. Jupiter (-2,7 mag) je nejlépe viditelný v první polovině noci, promítá se do souhvězdí Ryb. Hodinu před půlnocí vychází Mars (0,5 mag), pohybuje se v jižní oblasti souhvězdí Lva. Saturn (0,7 mag) svítí na ranní obloze v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spika, Merkur se objevuje koncem týdne ráno nízko nad jihovýchodem, kdy bude mít jasnost –0,1 mag. Promítá se do souhvězdí Štíra.

Astronomické zajímavosti 48. týdne - od 28. listopadu do 4. prosince 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 28.11.2011)
Měsíc je 2.12. v první čtvrti. Na obloze se pohybuje souhvězdími Střelce, Kozoroha, Vodnáře a Ryb.
Planety sluneční soustavy: Nejjasnější z planet, Venuše (-3,9 mag) se objevuje na večerní obloze nízko nad jihozápadem, Jupiter (-2,8 mag) září v průběhu celé noci s výjimkou rána. Promítá se do souhvězdí Berana, 4. prosince vstupuje do Ryb. Před půlnocí vychází Mars (0,8 mag), pohybuje se v souhvězdí Lva poblíž nejjasnější stálice tohoto souhvězdí, hvězdy Regulus. Saturn (0,8 mag) vychází kolem půl čtvrté ráno, svítí nízko nad jihovýchodem v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spika. Merkur je nepozorovatelný, 4.12. je v dolní konjunkci se Sluncem.

Astronomické zajímavosti 47. týdne od 21. do 27. listopadu 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 22.11.2011)
Slunce vstupuje 22. listopadu v 17 h 7 min do znamení Střelce.
Měsíc je 24.11. v přízemí, 25.11. v novu. Nastává částečné zatmění Slunce viditelné v Antarktidě, v části Atlantického, Indického a Tichého oceánu, na jihu Afriky, v Tasmánii a na Novém Zélandu. U nás je nepozorovatelné. V tomto týdnu se Měsíc na obloze pohybuje souhvězdími Panny, Vah, Štíra, Hadonoše a Střelce. 22. ráno prochází jeho úzký srpek poblíž planety Saturn.
Planety sluneční soustavy: Merkur a Venuše jsou nepozorovatelné, promítají se ve směru ke Slunci. Saturn (jasnost 0,8 mag) vychází kolem čtvrté hodiny ráno, svítí nízko nad východojihovýchodem v souhvězdí Panny poblíž hvězdy Spika. Nejjasnější planetou na obloze je Jupiter (-2,9 mag). Nad obzorem září v průběhu celé noci s výjimkou rána, a to v jižní oblasti Berana poblíž hranice se souhvězdím Ryb. Před půlnocí vychází Mars (0,8 mag), pohybuje se v souhvězdí Lva poblíž nejjasnější stálice tohoto souhvězdí, hvězdy Regulus. Na večerní obloze jsou v dalekohledu viditelné planety Uran (v Rybách, jasnost 5,8 mag) a Neptun (poblíž hranice Vodnáře s Kozorohem, 7,9 mag).

Astronomické zajímavosti 45. týdne od 7. do 13. listopadu 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 07.11.2011)
Měsíc je 8.11. v odzemí, 10.11. v úplňku. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Ryb, Berana a Býka. V noci z 9. na 10. listopadu prochází poblíž planety Jupiter, v noci z 11. na 12. listopadu nedaleko hvězdokupy Plejády v Býku.
Planety sluneční soustavy: Merkur a Venuše jsou nepozorovatelné, promítají se ve směru ke Slunci. Saturn vychází ráno kolem páté hodiny, svítí nízko nad východojihovýchodem v souhvězdí Panny poblíž hvězdy Spika. Jasnost planety dosahuje 0,7 mag. Nejjasnější planetou na obloze je Jupiter (-2,9 mag). Nad obzorem září v průběhu celé noci, a to v jižní oblasti souhvězdí Berana. Kolem půlnoci vychází načervenalý Mars (1,0 mag), pohybuje se v souhvězdí Lva poblíž nejjasnější stálice tohoto souhvězdí, hvězdy Regulus; konjunkce Marsu s Regulem nastává 11. listopadu. Nejlépe v první polovině noci jsou v dalekohledu viditelné planety Uran (v Rybách, jasnost 5,7 mag) a Neptun (pohybuje se poblíž hranice Vodnáře s Kozorohem, 7,9 mag).

Astronomické zajímavosti 44. týdne od 31. října do 6. listopadu 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 01.11.2011)
Měsíc je 2. listopadu v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Střelce, Kozoroha, Vodnáře a Ryb.
Planety sluneční soustavy: : Merkur, Venuše a Saturn jsou nepozorovatelné, promítají se ve směru ke Slunci. Nejjasnější planetou na obloze je Jupiter (-2,9 mag). 29. října byl v opozici se Sluncem, nad obzorem svítí v průběhu celé noci, a to v jižní oblasti souhvězdí Berana. Kolem půlnoci vychází načervenalý Mars (1,1 mag), pohybuje se v souhvězdí Lva, nejjasnější hvězda v jeho okolí je stálice Regulus. Téměř celou noc s výjimkou rána je v Rybách viditelný Uran (jasnost 5,7 mag), Neptun (7,9 mag, pohybuje se na hranici Vodnáře a Kozoroha) zapadá po půlnoci. Uran a Neptun jsou pozorovatelné pouze v dalekohledu.
Zajímavé astronomické úkazy:
-

Astronomické zajímavosti 43. týdne od 24. do 31. října 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 24.10.2011)
Měsíc je 26. října v přízemí a v novu. Nastává období vhodné k pozorování „deep-sky“ objektů vzdáleného vesmíru. V tomto týdnu se Měsíc na obloze pohybuje souhvězdími Lva, Panny, Vah, Štíra, Hadonoše a Střelce.
Planety sluneční soustavy: Merkur, Venuše a Saturn jsou nepozorovatelné, promítají se ve směru ke Slunci. Nejjasnější planetou na obloze je Jupiter (-2,9 mag). 29. října je v opozici se Sluncem, nad obzorem svítí v průběhu celé noci, a to v jižní oblasti souhvězdí Berana. Hodinu po půlnoci vychází načervenalý Mars (1,1 mag), pohybuje se v souhvězdí Lva, nejjasnější hvězda v jeho okolí je stálice Regulus. Téměř celou noc, s výjimkou rána, je v Rybách viditelný Uran (jasnost 5,7 mag), Neptun (7,9 mag, pohybuje se na hranici Vodnáře a Kozoroha) zapadá po půlnoci. Uran a Neptun jsou pozorovatelné pouze v dalekohledu

Astronomické zajímavosti 41. týdne od 10. do 16. října 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 10.10.2011)
Měsíc je 12. října v úplňku. Týž den prochází odzemím, ve vzdálenosti 406 tisíc km od Země. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Ryb, Berana a Býka. V noci ze 13. na 14.10. se promítá poblíž planety Jupiter.
Planety sluneční soustavy: Merkur, Venuše a Saturn jsou nepozorovatelné. Nejjasnější planetou na obloze je Jupiter (-2,9 mag). Nad obzorem je v průběhu celé noci, promítá se do jižní oblasti souhvězdí Berana. Celou noc je v souhvězdí Ryb viditelný Uran (jasnost 5,7 mag), Neptun ve Vodnáři (7,8 mag) zapadá počátkem týdne ve tři hodiny ráno; obě planety jsou pozorovatelné jen v dalekohledu. Ve druhé polovině noci je dobře viditelný Mars (1,3 mag), pohybuje se v souhvězdí Raka nedaleko hvězdokupy Jesličky.

Astronomické zajímavosti 40. týdne od 3. do 9. října 2011
(Jiří Kordulák, Pozorování, 03.10.2011)
Měsíc je 4. října v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Hadonoše, Střelce, Kozoroha a Vodnáře.
Planety sluneční soustavy: Merkur, Venuše a Saturn jsou nepozorovatelné. Nejjasnější planetou na obloze je Jupiter (-2,9 mag), nad obzorem je v průběhu celé noci, promítá se do jižní oblasti souhvězdí Berana. Celou noc jsou v dalekohledu viditelné planety Uran (v Rybách, jasnost 5,7 mag) a Neptun (Vodnář, 7,8 mag). Hodinu po půlnoci vychází načervenalý Mars (1,2 mag), pohybuje se v souhvězdí Raka nedaleko hvězdokupy Jesličky.
Zajímavé astronomické úkazy:
- 8. října večer nastává maximum meteorického roje Drakonid, roj souvisí s kometou 21P/Giacobini-Zinner, objevenou v prosinci 1900.
- V silnějším triedru je dobře viditelná kometa C/2009 P1 (Garradd). Promítá se do souhvězdí Herkula, její jasnost se pohybuje kolem 7. magnitudy.

Slunce nyní u nás můžete pozorovat denně
(Richard Kotrba, Pozorování, 01.10.2011)
Slunce v HAlfa 1.10.2011
Počínaje dneškem je na naší hvězdárně možné za vhodného počasí pozorovat naši nejbližší hvězdu denně od 10. do 12. hodiny občanského času. Kromě odborného výkladu se Vám dostane příležitosti prohlédnout si Slunce ve viditelném světle pomocí projekce (možnost pozorování slunečních skvrn) a pomocí speciálního dalekohledu můžete pohlédnout i do sluneční kuchyně a prohlédnout si ve světle Hα i sluneční chromosféru s granulací povrchu, protuberancemi, filamenty a dalšími jevy. Pozvánkou Vám budiž i tento obrázek v čáře Hα získaný autorem dnes dopoledne slunečním dalekohledem ze stativu bez pohonu; pohled na vlastní oči je díky dokonalým vlastnostem lidského oka ještě mnohem úchvatnější . Richard Kotrba

Merkur na ranní obloze v první dekádě září 2011
(Richard Kotrba, Pozorování, 02.09.2011)
Poloha Merkuru v 5:30 SELČ na konci srpna a na začátku září (vzhledem k místu pozorování) Poloha Merkuru v 6:00 SELČ na konci srpna a na začátku září (vzhledem k místu pozorování)
V těchto dnech se naskýtá dobrá příležitost pozorovat zrána krátce před východem Slunce planetu Merkur v její západní elongaci. Ve dnech nejlepší viditelnosti (3.-6. září) vystupuje planeta v 5:30 SELČ cca 8 stupňů nad východoseverovýchodní obzor a i později, do cca 12. září bude za jasného počasí nad východním obzorem dobře viditelná.

Zatmění Měsíce 15.6.2011 podruhé
(Richard Kotrba, Pozorování, 16.06.2011)
Snímek krátce po spatření Měsíce nad obzorem, pozorování výrazně rušilo světlo oblohy Okolí maximální fáze (resp krátce po ní) Částečná fáze zatmění
  Zatímco nad hvězdárnou v Úpici se vznášely neprostupné mraky, dostalo se cti býti přítomen krásnému úkazu jinému pracovníkovi Hvězdárny. Úkaz byl pozorován ve své první viditelné části (ještě za jasné oblohy) v obci Býšť a poté v okamžiku ústupu plné fáze až do zatažení oblohy v Hradci Králové.
  Kvůli oblačnosti nad obzorem nebylo, bohužel, ani dalekohledem možné pozorovat vycházející potemnělý Měsíc a tak nezbylo, než asi půl hodiny počkat. Poté bylo již možné, nejprve triedrem 20x80 a po několika minutách i okem nad východním obzorem na dosud dosti jasné obloze temně hnědočervený kotouč kolem maximální fáze spatřiti.

Zatmění Měsíce 15.6.2011
(Aleš Dvořáček, Pozorování, 16.06.2011)
Ve středu 15.6.2011 proběhlo na Hvězdárně v Úpici od 21 hodin pozorování zatmění Měsíce. I přes nepřízeň počasí se akce zúčastnilo téměř 50 diváků pro které byl i v případě nepěkného počasí připraven náhradní program. Jak se ukázalo bylo to dobře, neboť obloha byla beznadějně zahalena mraky.

Exploze supernovy v galaxii M 51
(Libor Vyskočil, Pozorování, 11.06.2011)
   Ve známé Vírové galaxii M 51 v souhvězdí Honicích psů vzplanula supernova. Byla objevena nezávisle několika pozorovateli 31. května jako objekt 14. – 14.5 magnitudy a dostala označení SN 2011 dh. Od té doby se ještě zhruba o magnitudu zjasnila , takže ji je dnes možné pozorovat snadno amatérskými prostředky - většími dalekohledy zřejmě i vizuálně (přece jen ruší měsíc a světlá obloha kolem slunovratu, k potlačení jasu pozadí bude vhodné použít vyšší zvětšení).
    Kdo chce využít příležitost a spatřit supernovu na vlastní oči, nemusí ji dlouho hledat. Galaxie M51 patří k nejznámějším a nejfotogeničtějším galaxiím díky své výrazné spirální struktuře , přítomnosti satelitní galaxie a svojí relativní blízkosti. Supernovu i galaxii pozorujeme ze vzdálenosti „ jen“ asi 30 milionů světelných let tedy přibližně 12 krát dál , než nejbližší velkou galaxii v Andromedě ( uváděné vzdálenosti M 51 mají značný rozptyl ) . Znamená to, že k explozi došlo ve skutečnosti někdy v polovině geologického období třetihor.

Záblesk geostacionární družice Nilesat
(Libor Vyskočil, Pozorování, 06.06.2011)
   Záblesky družic Iridium patří už neodmyslitelně k naší noční obloze. Daleko vzácnější , hůře pozorovatelné a předvídatelné jsou záblesky geostacionárních družic.    Také geostacionární satelity se mohou občas dostat do pozice, kdy se od jejich povrchu nakrátko odrážejí sluneční paprsky tak, že se družice na malou chvíli podstatně zjasní.
   Krátké video pořízené 0.3-metrovým dalekohledem úpické hvězdárny zachycuje vstup skupiny egyptských telekomunikačních satelitů Nilesat do stínu Země. Na okraji stínu se satelity dostávají do fázového úhlu , ve kterém je zvýšená pravděpodobnost, že se od některé z rovných lesklých ploch na jejich povrchu odrazí světlo Slunce jako od zrcadla a satelit na několik desítek sekund výrazně zjasní.

Starý Měsíc 31.5.2011
(Richard Kotrba, Pozorování, 31.05.2011)
Dnes ráno krátce před východem Slunce bylo možné pokochat se po několik desítek minut pohledem k severovýchodnímu obzoru, nad který pomalu stoupal úzký srpek Měsíce spějícího k Novu. Zpočátku byl velmi dobře pozorovatelný, s blížícím se východem Slunce se však pomalu ztrácel ve slunečním svitu. Připojený snímek nabízí pohled z betonové části Hradce Králové směrem ku Orlickým horám, který se naskytl autorovi kolem 4:15 SELČ

Neptun a Triton
(Libor Vyskočil, Pozorování, 15.01.2011)
Foto: Libor Vyskočil Z večerní oblohy pomalu mizí planeta Neptun a my máme poslední příležitost namířit na ni dalekohled , než se ztratí v záři Slunce. Samotná planeta je pro zkušeného pozorovatele snadným cílem. Co ale největší z jejích třinácti známých satelitů – Triton ? Těleso o průměru 2707 km - o málo větší než nedávno degradovaná trpasličí planeta Pluto - má v podobné vzdálenosti také podobnou magnitudu. Jeho jas se pohybuje kolem 13.5 mag. a je tak objektem spíš pro fotografa než vizuálního pozorovatele. Při pohledu ze Země se vedle o šest magnitud jasnější mateřské planety pohybuje Triton ve vzdálenosti maximálně 17 obloukových sekund. Jeden oběh vykoná za 5.877 dne.

|0-50|50-82|

  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs