Astronomické expedice od historie do současnosti

 

Každé léto okolo jednoho prázdninového novu se do Úpice na hvězdárnu sjíždějí amatérští hvězdáři. Koná se zde totiž pozorovací akce, která dostala název Astronomická expedice. První expedice byla už v roce 1958, tedy rok před otevřením hvězdárny. Jejími zakladateli byli p. Vladimír Mlejnek, pozdější ředitel úpické hvězdárny a p. Gerard Onsorge, pracovník hvězdárny v Hradci Králové. Tato a další expedice až do roku 1962 byly společné pro členy úpického a hradeckého astronomického kroužku. Provádělo se zde vizuální pozorování meteorů - počítání frekvence, pozorování proměnných hvězd, kresby sluneční fotosféry. Po těchto zkušenostech byla pozorovatelská expedice pro rok 1962 rozšířena tak, aby se mohl zúčastnit z každého kroužku v kraji alespoň jeden člen. Hlavním úkolem této akce bylo navázání kontaktů mezi jednotlivými kroužky východních Čech a dát další podněty pro jejich vedení. Akce byla zaměřena především na pozorování meteorů a proměnných hvězd. Zúčastnilo se jí tehdy asi 45 pozorovatel?. Tři nejúspěšnější byli vybráni na celostátní expedici pořádanou tehdy
Astronomickým ústavem ČSAV v Ondřejově. Tím byl vlastně položen základ pro pořádání zácvikových expedic. Do organizace vstoupila meteorická sekce ČAS a hlavně p. Zdeněk Kvíz, z expedice se stala zácviková akce pro pozorovatele meteorů. Ti se potom mohli zúčastnit celostátních meteorických expedic. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se do organizace expedice zapojil p. Miroslav Šulc. V té době spolupořadatelem byla také brněnská hvězdárna. Jelikož to byla zácviková akce, byly pozorovací programy totožné s programy na celostátních expedicích, které zpravidla následovaly po úpické. Např. dvoustaniční pozorování pro určení výšky meteorů, určování rychlostí meteorů, zjištění pravděpodobnosti spatření meteoru a funkce svítivosti. Pozorovatelé byli rozděleni do skupin: - pozorovatelé teleskopických meteorů - vizuální pozorovatelé meteorů - pozorovatelé proměnných hvězd. Mimo toho měli zájemci možnost seznámit se s pozorováním Slunce, zákrytů hvězd Měsícem, astrofotografií, meteorologickými měřeními. Tento stav s různými drobnými změnami trval zhruba do poloviny osmdesátých let, kdy celostátní meteorické expedice skončily. Bylo třeba poměrně radikálně změnit program. Nebyla totiž najednou akce, pro kterou byli pozorovatelé vychováváni. Nastala doba hledání. Tehdy si astronomické expedice daly za cíl dát účastníkům co největší základní pozorovatelské znalosti. Proto se změnil od základu systém sestavování skupin. První den expedice je jejím účastníkům zadán test základních znalostí a podle něho jsou rozděleni do skupin. Ti, kteří dosáhnou nejméně správných odpovědí, jsou zařazeni do skupiny začátečníků, kde se učí vše od počátku. Tedy od orientace na obloze, přes míření dalekohledem až po vyhledávání hvězdných polí. Poté mají za úkol napozorovat nejméně jednu proměnnou hvězdu, dostane se jim základů pozorování meteorů a ti nejúspěšnější mají možnost přičichnout k astrofotografii. Druhou skupinou jsou pak mírně pokročilí, kteří dostanou povinné úlohy k pozorování a dále pak pozorují již podle svého zájmu, mají i možnost věnovat se více astrofotografii. Poslední skupinou jsou pokročilí, ti pracují naprosto samostatně, je to vlastně líheň nových vedoucích skupin. Další novinkou je rozdílné pojetí obou týdnů ze kterých se expedice skládá. První týden je náročnější, přes den je totiž spousta přednášek a kursů (kursy astronomie a meteorologie, přednášky o pozorování proměnných hvězd, meteorů, deep - sky objektů, astrofotografii, o pozorování Slunce atd.). Tyto jsou
zajišťovány pracovníky hvězdárny a instruktory skupin. Druhý týden je přednášek již méně, převážně pak zvaných osobností (v posledních letech například dr. Křivský, dr. Mikulášek, dr. Grygar, ing. Grün, dr. Pokorný, dr. Kotrč a mnoho dalších). Denní režim je obdobný po celou dobu trvání expedic. Budíček okolo desáté hodiny, poté snídaně a po ní následuje zpracování napozorovaných materiálů. Ve dvě hodiny je oběd a po něm v náročnějším týdnu začíná cyklus přednášek a kurzů, který je přerušen krátkým osobním volnem, v mírném týdnu je osobní volno po celé odpoledne (není-li zvaná přednáška). V 19 hodin následuje večeře, po ní jsou opět přednášky a v 21.30 je příprava na pozorování, ve 22 hodin začíná pozorování, které oficiálně trvá do 2.30, pak je večerka. K pozorování se používají všechny dalekohledy hvězdárny, mnoho binokulárních dalekohled? 25x100, 12x60 a 10x80 a několik triedrů. Jelikož naší snahou je, aby jsme pro každého pozorovatele měli k dispozici jeden dalekohled, je třeba si dalekohledy také vypůjčit. V tomto směru nám vycházejí vstříc hvězdárny v Brně, Prostějově a Valašském Meziříčí.
Pro ty pozorovatele, kterým nestačí čtrnáct perných letních dní a nocí, pořádáme nepravidelná pozorovací setkání - mikra a zimní expedice.
Chcete-li se dozvědět něco víc o minulé Expedici, a expedicích vůbec - klikněte zde.